Každá demokracie se nejprve zaštiťuje právem, svobodou a pluralitou názorů. Avšak dříve či později právě tyto hodnoty tvrdě pošlapává a plíživě se stává totalitou.

Lidé jsou však bohužel nepoučitelní. Nejsou schopni včas zaregistrovat první známky totalitních manýr, a mnozí dokonce ani nezaregistrují, když už diktatura plně ovládla celou společnost.

Totalitu nemůže nastolit pár psychopatů (byť by jich byly stovky nebo tisíce), totalitu pomáhají nastolit obyčejní lidé, kteří ty psychopaty podporují. Dějiny (i dnešek!) mohou vyprávět.

O všem u nás je právo ohebné jako onen hadr a právě tak se dá ždímat.

Vazena pani Danielo Kovářová. Prekrasny clanek pro obcany sveta. Pro CR a pro vasi profesi, je treba byt jednotna v posouzeni stejneho nebo i podobneho pripadu.

Neznam pravidla v soudnictvi CR a tim nevim co se deje s vysledku procesu a vsech rozhodnuti. Vsak vim o zemi, kde je povinaost vsechny soudni procesy zaznamenat a co vice, vydat po urcite dobe knizne. Cely system je zalozen na moznosti byt primerene stejny v obhajove ci podani obzaloby pod stejnym zakonem. Mohu vas ujistit o moznostech cist o procesech az 200 let stare. I podani zakona, podle ktereho se proces konal, je poucnym ukazatelem pro polityky.

Osobne jsem studoval pro vlastni poteseni pripat pri, mezi panem Malbury a panem Madisonem. (1803). Pan Malbury byl uspesny a tim Nejvyssi soud USA MUZE oznacit zakon jako narusujici Ustavu Spojenych statu. Tim bylo ve Spojenych statech dovrseno rozdeleni moci na tri . Provadeci, zakonodarny a justicni a take ustanovil Check and Balances mezi temito odelenimi statniho vedeni.

Pane Limo. V USA se demokracie vyvíjí již přes 200 let. A dnes je i tam spíše zmatek, který je mnohdy za až hranicí absurdna, které oněmi pilíři často nejen cloumá, ale také občas i až překroutí. Asi i proto, že až pilířem všeho je především byznys, který ovšem systém i vybudoval. Politiku nevyjímaje. U nás těžko coby precendens použít, potažmo aplikovat z kauz z doby R/U, či I. rep. ač i ty v mnohé vycházely z tzv. římsk. práva, které se u nás studuje dodnes

Kam zmizel můj příspěvek?

Aha, on je ten článek tady dvakrát...

Už staří Římané tvrdili: Pessima civitas, plurimae leges.

Souhlas a karma

Stát ale nemá právo, ale jen legislativu a ta s právem opravdu nemá nic společného.

Asi se jasné, že každý z nás má nějakou tu morálku, cítíme co je možné si vůči okolí dovolit a co už je přes čáru. Pokud vedle sebe žijí lidé déle mají morálku podobnou navzájem se ovlivňují a výslednicí je "obecná morálka". Pokud vezmeme onu obecnou morálku na samosprávném území jakým je třeba ČR, pak logicky vyvstává potřeba postupovat ve stejných případech stejně a tak se tento postup napíše na papír. Takhle si představuji, že vzniklo psané právo.

Běžně se stává při řešení problému, že se do řešení tak zamotáme, že není možné najít jednoduché řešení. Všechno se vyhodí a začne se znova.

Co začít znova i s právem. Hezky od ústavy a ne podle toho co si myslí právníci obhájci soudci politici a bůhvíjaká zájmová grupa. Co si myslí všichni o vzájemném soužití každý sám za sebe. Jak to poznat, že jde skutečně o osobní přesvědčení, proč zapadá, nebo nezapadá do morálky v okolí? Dá se z toho napsat paragraf? Šlo by to?

Obávám se, že nešlo. Ani novodobí potenciální otci ,,nového" práva se nikdy nemohou dokázat vymanit ze svých zájmů a vztahů. Např. část ,,otců" polistopadové ústavy byla i u zrodu oné socialistické pod vedením jediné strany a vlády.. Sice se tak zachovala částečně kontinuita, zároveń ,,vyrobil" i až paskvil. A v tomtéž duchu pokračují i zákonodárci dodnes. Od ,,přílepků" až po ,,vylepšování", kdy se snaží vyrazit klín klínem. Více ani nemohou, neb tím by ohrozili nejen systém, ale i sami sebe.

Naším největším problémem je chybějící právní povědomí naší veřejnosti laické i právní.

A jakmile se na veřejnosti vyskytne talentovaný právník, za kterého považuju např. O. Dostála, hned se na něj vrhnou ti, kteří si patrně nepřejí kvalitní předpisy s jednoznačným výkladem. Jako dlouhodobá zpravodajka z parlamentu pro noviny v minulosti jsem se mnohokrát přesvědčila, jak lobby zařizují u politiků "díry" či další nedostatky v zákonech. Na ministerstvu zdravotnictví se stalo železným zvykem, že předpisy píší lékaři, právníci tam byli jen pro alibi. Doufám, že se to po volbách změní, že se předpisy budou novelizovat či nově vytvářet podle objektivní analýzy těch lepších evropských vzorů. Ale marasmus je i v národním hospodářství: kdysi v 90. letech např. musela být žádost o dotaci ze stát. rozpočtu podložena aspoň jakou "analýzou", dnes si s tím už nikdo starosti nedělá, jednotlivé žádosti různých subjektů se nevyhodnocují vůči celkové koncepci v daném resortu. Už se moc nelišíme od režimu před listopadem 1989.