Napsal jsem k tomu na Facebook. A (ne)milé rezolutní dámy se tvrdě do mne obuly.

(musel jsem to rozdělit do dvou částí, celé se to sem nevešlo)

1. část:

Trochu to tady rozčeřím.

Vycházím z vlastních zkušeností. Jsem relativně starší muž, ale kdysi (dávno, v minulém století) jsem býval mladý. Seznamoval jsem se s dívkami. Byl jsem ovšem příliš plachý a ostýchavý. Měl jsem například s dívkou několikrát rande, a neodvážil jsem se ji ani lehce dotknout či dokonce sáhnout na kolínko. Po několika srazech se na mne vykašlala. Za řadu letech mi ona tehdejší dívka, dávno vdaná, prozradila, že už déle nemohla a nechtěla čekat, až se nějak projevím, dám jí třeba pusu nebo ji vezmu za ruku.

Trvalo mi nějakou dobu, než se mi podařilo mladickou plachost aspoň částečně překonat. V důsledku toho mám dvě (dávno dospělé) děti a vnoučka, jsem podruhé ženatý.

Vzpomínám si živě na svůj tehdejší ostych. Především jsem se obával, že při svém sebemenším pokusu o těsnější kontakt dostanu facku nebo to jinak schytám. Svým způsobem jsem byl slaboch. Mí kamarádi už dávno měli xtou přítelkyni a evidentně jim to spolu aspoň nějakou dobu klapalo. A oběma stranám vyhovovalo. Mně trvalo dlouho, než jsem se k tomu propracoval. V žádném případě jsem nebyl nikdy "borec" jako ti mí úspěšnější kámoši. Ani nevím, zda někdy dostali facku, k tomu se mi nepřiznali.

(pokračování v dalším příspevku)

Asi jste tu facku měl risknout. Nejspíš jste opravdu prováhal ten správný moment.

No, zajímalo by ně, jestli má autorka autentickou zkušenost se sexuální agresí - zneužitím čí znásilněním, jestli někdy v životě potkala skutečného sexuálního predátora a ví tedy, jak žena prořívá sexuální agresi. je rozdíl s psychickým otiskem, jaký zanechává konsensuální sexuální aktivita a jaký sex vynucený agresí nebo neosažený sexuálním nátlakem. Tenhle blog se dá považovat za výsměch všem otětem sexuálního násilí ... Smutné, že něco takového píše žena.

Opravené překlepy .. Ta moje dysortografie ..No, zajímalo by ně, jestli má autorka autentickou zkušenost se sexuální agresí - zneužitím čí znásilněním, jestli někdy v životě potkala skutečného sexuálního predátora a ví tedy, jak žena prožívá sexuální agresi. je rozdíl s psychickým otiskem, jaký zanechává konsensuální sexuální aktivita a jaký sex vynucený agresí nebo dosažený sexuálním nátlakem. Tenhle blog se dá považovat za výsměch všem obětem sexuálního násilí ... Smutné, že něco takového píše žena.

Máloobsažné až bezobsažné plkání o intrikánských dovednostech - to je Vaše parketa. Vzpomene si dnes ještě někdo na Vaše počínání na ministerstvu spravedlnosti ? Připomínám, že toto je ta paní ministryně, která proti vůli svých podřízených odborníků propustila z vězení podvodníka s 461 miliónovým škraloupem, aniž by byla schopna jakkoli to zdůvodnit - i rozumbradovi Pospíšilovi to hlava nebrala. To pak člověka napadají různé myšlenky - proč to asi udělala a kam se ty milióny všechny ztratily.

Zapomněl jsem doplnit - členka KSČ v letech 1987-1989.

Jaké pohnutky asi vedly 23-letou začínající právničku ke vstupu do KSČ v době, kdy tato strana dosáhla absolutního morálního marasmu, o čemž si štěbetali i vrabci mezi popelnicemi ?

Vedci nedavno prisli na to, co zena chce.... Lenze ona si to medzitym rozmyslela

Článku

Tak ještě jednou a specielně pro paní Slaninovou, ten, který vás pro získání pozornosti plácne přes zadek, vám dveře nepřidrží, o pomoci do kabátu ani nemluvě.

a hromada zien prave tu galantnost povazuje za nudu a placnutie po zadku za vyznanie, ze ju muz vnima nielen ako cloveka ale aj ako zenu... preto kombinacia obidvoch pristupov je riesenie pre mnohych muzov

Trochu manipulativni uvod. Jen nektere deti vzniknou umelym oplodnenim a to je na zalade nejake nedostatecnosti rodicu. Takze je to spis pozitivni. Rozdily mezi pohlavimi se absolutne nesetrely a muze, ktery je aktivni ve svem vlastnim byte, povazuji za taqky za velmi pozitivni.

Jinak to tema zlehcujete. Jde jen o to, zda se oba chteji hry zucastnit , Pokud jeden odmita, ten druhy ma zustat v klidu a popripade mlcet. Tot vse. Myslim, ze by lidem melo dojit, ze existuji hranice, existuje lidska dustojnost a taky ty hranice dodrzovat.

Celej problém je, že věku neporučíš. V mládí to šlo zcela jednoduše a nyní za zenitem přichází upřímné trauma že už to lepší nebude, tak alespoň se zkouší tato zoufalá cesta. Samozřejmě čím větší komedie, tím se dá víc očekávat. Příkladem může být nesmyslně různé odškodnění za nepoznání vlastního dítěte v porodnici.

jste skvělá! a říkám to s postranními úmysly se vám vlichotit, protože se mi líbíte i vy, i vaše názory.

Ono stejně rychle jak to začalo to také rychle skončí.