Jak se dělá štěstí
První myšlenku má hned a jednoduše. Štěstí je typické homonymum, tedy slovo mnohoznačné, a než se autor dostane k popisu výrobního procesu, tedy k onomu tajemnému jak, dojde mu, že by si měl nejdřív vyjasnit odpověď na otázku co, když třetí z obvyklých dotazů, tedy proč, neřku-li mnohé další (za co nebo komu ku prospěchu) ponechá tentokrát radši bez odpovědi. Že jako v životě je všechno jinak a úkol zprvu lehký ukáže se časem jako balvan Sisyfův, v tu chvíli ještě netuší.
Leč narazí už na počátku cesty, když zjistí, že jazyk český, tolik opojný a opěvovaný, by měl tentokráte radši jít žebrotou, neboť angličtina onu víceznačnost vystihuje mnohem přestěji: štěstí coby vnější událost (tedy „míti štěstí“) zove slovem luck, zatímco duševní stav („býti šťastným“) překládá jako happiness. Těžce povzdychne si autor, jazykové slovníky pro jistotu rychle odkládaje.
Fatalista autorovi radí přes rameno: „K čemu hledáš rozlišení? Když Štěstěna přijde, člověk šťastný je,“ zatímco Škarohlíd, sedě sklíčen v rohu, dodá vlastní představu: že obličej se mu rozzáří a zaťaté svaly změknou, jakmile se zbaví nepřítele, nebo jen co vyjdou jeho plány, až získá krásnou ženu a smůla se jeho domu z dálky vyhne. „Všechno je jinak,“ dí materialista a požitkář v přesvědčení, že bude šťastný, vyhraje-li v sázce stovky milionů či zdědí velký dům, bude mít plný stůl a sklep a všechna přání si pak bude moci splnit do libosti. „Já to vidím jinak,“ řekne žena. „Mně by ke štěstí stačilo, kdybych byla mladší a dokázala zhubnout deset kilo. Pak by mě totiž možná miloval.“
„Jak bláhové“, pomyslí si filozof a po Aristotelovi zopakuje, že štěstí je završením spokojeného života a svést k sobě je lze prací pro obecné blaho. „Štěstí je iluze,“ z hrobu volá Schopenhauer a našinec se šklebí a říká si, že ke štěstí nám chybí lepší vláda, jisté povolání, čisté záchody a hlavně moře. „Vzdej to,“ říká kdosi. „Štěstí už totiž všechno bylo.“
„Hloupost,“ řekne si autor a sáhne k moudrým knihám. Čte, porovnává a nestačí se divit. Zjišťuje totiž, že všechny předměty každodenní spotřeby (potraviny, ošacení, palivo a přístřeší) během posledních dvaceti tisíc let stejně jako za poslední dvě staletí zlevnily, žijeme déle a pohodlněji, jsme zdravější a životní prostředí je čistší. „Hloupí našeptávači a neuspokojitelní kritikové,“ odplivne si bokem, když vidí, že objektivně nikdy lépe nebylo. Vždyť i osobní automobily dnes při plné jízdě vypouštějí méně škodlivin, než kolik z nich v roce 1970 vytékalo při pouhém parkování.[1]
Autor si zoufá, neboť vidí, jak těžké je už jen štěstí definovat, a pozdě žehrá na úkol, který sám sobě tak lehkomyslně zadal. Najednou ho napadá tolik otázek a žádné odpovědi. Takový pokrok máme, sondy do cizích světů vysíláme, nanotechnologie používáme, zvířata klonovat dokážeme, a přesto na jednoduché otázky odpovědět neumíme. Proč někdo kráčí lehce životem, vílou Štěstěnou jakoby doprovázen, a na jiného sedá Neštěstí a Smůla, jen co ráno vstane? Čím si to oba způsobili, jak moc či málo se o své předurčení zasloužili, a jak se zbavit nevítaných náhod a špatných osudů?
Autor neví, jen tuší, že štěstí s penězi a hmotným zajištěním příliš nesouvisí, neboť jinak by bylo v Hollywoodu, mezi vrcholovými fotbalisty, na hradech a ve vysokých funkcích více štěstí nežli v podhradí a zemích bez mobilů, televizních antén a internetového připojení.
„Spásný internet!“ vzkřikne autor, když si přečte poslední dvě slova, zasedne k počítači, klikne a webové stránky mu nabídnou štěstí jako hrubý národní produkt, jehož nejbohatšími majiteli jsou Kostarika, Vietnam a Belize. Tedy opět slepá cesta. Sklopí hlavu.
„Kdy jsem byl já sám naposledy šťastný?“ pomyslí si autor a pochopí, že přemýšlení o štěstí onen pocit sám od sebe nenavodí. Pak dostane nápad – vždyť od čeho jsou přátelé, a položí těm, kteří to ve vztahu k němu na fejsbuku tvrdí, následující dotaz „Co vás činí šťastným?“ Nalije si sklenku, zapálí doutníček, nohy hodí přes klávesnici a čeká. A za pár minut začnou chodit odpovědi: „Houpat na klíně dceru.“ „Prostě žít.“ „Být svobodný.“ „Radostná setkávání.“ „Sex před jídlem a jídlo po sexu.“ „Spánek, rodina a kamarádi.“ „Malé drobnosti, jimž ostatní nevěnují zbla pozornosti.“ „Každé ráno, kdy se probudím a vím, že tu jsem, a jsem živý.“ „S přibývajícím věkem nacházím štěstí v maličkostech - v psovi, který klidně spí mi na klíně, v krásné krajině, v muži, který vedle mne spí, v posezení na chalupě. V přátelích a rodině, kterou mám.“ „Dětské objetí.“ „Štěstí je nemít přehnaná očekávání, neboť nic není víc frustrující, než naděje neustále zklamávané.“ „Je to jen stav mysli.“
Autor stále nemá nit, které by se chytil, žádná Ariadna mu není nablízku. Už ví, že život je složen z vlnění s amplitudami zármutku a štěstí, v nichž velikost vln je individuální a úroveň normálního stavu, extáze i krize jsou součástí základního výrobního nastavení organismu.
Každý má právo brát se o vlastní štěstí, čte autor z úvodu nového občanského zákoníku a dochází mu, že kolik lidí, tolik patrně bude podob štěstí. A najednou je mu všechno jasnější. Co člověka činí šťastným, má v ruce, v duši, v hlavě i v konání jen on sám. Žádné dobré víly pak už není zapotřebí. Jak jednoduché a jak složité. Štěstí není v penězích či slávě, ani v dětech, ve věcech, schopnostech, úspěchu či funcích. Je jen v nás.
Psáno pro Plzeňský literární život
[1] Ridley, Matt, Racionální optimista, Argo/Dokořán 2013, str. 26
Daniela Kovářová
Co jsme to udělaly mužům?
Za mého mládí bylo jasné, k čemu jsou na světě muži, i jak by měl vypadat ten ideální. Aby přenášeli těžká břemena, chránili nás před nájezdníky, aby nás zvali na večeře a pak za nás ty večeře platili.
Daniela Kovářová
Nechcete děti? Běžte do háje.
Tak prý stále více mladých neplánuje plodit děti. Prý kvůli nedostatku bytů (zde a zde) a aby zachránili planetu (zde). Větší nesmysl jsem už dlouho neslyšela.
Daniela Kovářová
Kdo hájí zájmy dětí
Zájem dítěte je nejvyšší metou, kterou si jako zaklínadlo opakují rodiče, rodinní advokáti, opatrovníci i opatrovničtí soudci při každém rozhodování o dětech.
Daniela Kovářová
Mají se ovládat i ženy?
Ze všech stran slyšíme hlučné kritiky a poukazování na údajně nebezpečné chování, kterého se dopouštějí ti děsiví muži: pískají na ženy, nevhodně je okukují, neslušně jim nadbíhají.
Daniela Kovářová
Anticikanismus jako nová politická korektnost
Národy mluví různými jazyky. Pro leckoho je to možná novinka, ale platí to už od dob Babylónské věže. A různé jazyky překvapivě používají pro různé významy různá slova.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
Podmínky míru musí určit Ukrajina, říká ministryně obrany Černochová
Premium Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) o sbírce na munici pro Ukrajinu, komunikaci náčelníka...
Vědmy jdou do akce. Mladé dronařky tvrdě cvičí a chystají se na Rusy
Premium Ukrajina (od zpravodajů iDNES.cz) Válka na Ukrajině je v nemalé míře válkou dronů a technologií. Ukrajina, ale i Rusko je vyvíjejí,...
Americkou Oklahomu a okolní státy zasáhla série tornád. Úřady hlásí čtyři mrtvé
Nejméně čtyři mrtvé si vyžádala série tornád, která od sobotního večera zasáhla Oklahomu. Podle...
Nikdy nekončící hrozba. Finsko si zvyká na nový vztah s Ruskem
Ozbrojení finští pohraničníci na běžkách střeží východní část země, nejnovější a nejdelší hranici...
Prodej chaty 129 m2, pozemek 250 m2
Soběšovice, okres Frýdek-Místek
3 990 000 Kč
- Počet článků 190
- Celková karma 31,05
- Průměrná čtenost 2303x