Citace z blogu:

"Proto nelze žádnou událost vytrhnout z kontextu a posoudit bez souvislostí."

Tato věta, resp. konstatování je klíčové. Zejména u případů "žalování z dávné doby". Proto by jim vůbec nemělo být dopřáno sluchu.

děkuji.

Jenom bych chtěl napsat, že na faktu, že v tom Deníku N jsou jenom ženy - oběti prasáků a žádný muž - oběť prasačky, mají ženy stejnou zásluhu, jako já na tom, že jsem nikoho doposud nevybrzdil - nemám totiž auto a ženy sedí jako pecky, takže se prasačky neprojeví.

MeToo je neblahou ukázkou selhání demokracie, médií a soudů.

K tomu vrážení do lidí vám položím jednu otázku:

Proč na tokijské křižovatce Shibuya Japonci do sebe nikdy nevrazí?

Ono je fajn, že o tom někdo promluvil, akorát následkem bylo hysterické likvidování kariér. Honem honem někoho zlynčovat a nečekat na výsledek šetření.

Dívám se na House of Cards, který stojí na (ohledně MeToo) nechvalně proslulém Kevinovi Spaceym. Byla tam scéna, kdy se jako prezident ptal svého týmu, jestli by měl podepsat pro něj nepřijatelný zákon. Nikdo se nepřihlásil, až první byla jeho manželka. Pak najednou se objevil les rukou. S MeToo je to stejné. Jeden se ozve a najednou všichni mají odvahu mluvit. Jenže obtěžování je přečin dlouho. Proč mlčeli nebo pokud nemlčeli, proč to bylo dotyčnému tolerováno?

Takže mluvit o tom OK, ale nečekat desítky let, až to někoho potopí. Třeba si Spacey myslel, že nedělá nic špatného, však si nikdo nestěžoval... Mimochodem nakonec je Spacey v očích zákona nevinný. Ale u filmu si už asi neškrtne.

MeToo byl začátek. Teď máme BLM

Další pokus o zlehčení sexuálního obtěžování a o obvinění oběti?

"Každý z nás se občas setkává ve svém životě s nemilou událostí (...), s urážkou, nespravedlností, brutalitou (...), parně proto, že totéž sám občas způsobuje."

Tak toto vyjádření mluví opravdu za vše.

Pokud je Vašim lékem na bezpráví mocnějších pouhá terapie vyrovnávání se s následky, pak nevím, jaký smysl může mít pojem "hranice" či "právo", když není pro nikoho závazné a trest má ustoupit "hojivým nástrojům". Proč a jak vůbec zavádět právo a hranice ve světě, kde se může stát cokoli, čemu nelze s jistotou zabránit, aby se událo, tudíž je třeba to akceptovat?

Nehysterčite, nikdo nic nezlehčuje, jen jsou nabízeny různé pohledy na tuto problematiku.

Někde je projev galantnosti považován za obtěžování. Třeba podržení dveří.

Jak chcete určit hranice, aby byly univerzální pro všechny? Nebavíme se zde jen o čirém sexuálním násilí ale i o obtěžování a to v různých podobách, které mohou být vnímány napříč kulturami diametrálně odlišně.

Obávám se, že MeToo přineslo víc škod než užitku, ale jinak s vámi souhlasím ;-)

Užitek vidím v tom, že se odhalilo, že mnoho mocných si beztrestně predátoří a do jisté doby to brali všichni jako normu. Škodu vidím v tom, že někdo vyvolá tsunami, která smete i ty nevinné. Pak vlna opadne a jede se dál. Takové věci se dají zneužít ve prospěch ambiciózních jednotlivců. Stejně jako BLM a další podobná hnutí za rádoby lidská práva.