Dobrý den, mně se tedy vůbec nelíbí, jak píšete idylicky o stavu, kdy byly děti automaticky svěřovány matkám. Nebo o tom, jak první typ, co nemá o vlastní děti zájem, "naštěstí" převažuje (to bych zrovna vyletěla z kůže - jak, naštěstí? Pokud nemá o děti zájem při rozvodu, neměl ho nejspíš ani před ním, to je snad něco chvályhodného???) apod. Po rozvodu rodičů jsem byla svěřena do péče otci a nijak tím netrpím, s oběma rodiči mám skvělý vztah a nemyslím si, že automatické svěřování dětí matce "jen proto, že je to ženská" je něco, na co bychom měli nostalgicky vzpomínat nebo se to snažit opět zavést. Spousta otců má se svými dětmi skvělý vztah a spousta má zájem i předpoklady svoje děti vychovávat a pečovat o ně i po rozvodu rodičů, nevidím důvod, proč by měli být znevýhodněni jen proto, že jsou muži, soud by toto vždy měl posuzovat individuálně bez předsudků!!!

Znovu jsem přemýšlel o tom článku. Mám pocit, že se rozhořčujeme zcela zbytečně, protože jsme nepochopili, že ten článek není o "rozdělovaní otců do skupin, ten článek není myšlen vážně !!! Ten článek je satira a parodie na úchylné myšlení mnoha soudkyň a advokátek na straně agresívních matek. Copak si někdo myslí, že by inteligentní žena, která zastávala post ministryně mohla takový blábol myslet byť jen z 10ti procent vážně ?? Já o tom pochybuji. Je to prostě myšleno jako parodie, jen na první pohled není poznat, že je to parodie na myšlení soudkyň.

Já bych autorku Danielu Kovářovou naopak pochválil pochválil jak ukazuje, s jak zrůdným uvažováním se jestkáváme na soudech. Vždyť je to jasně vidět, jak si autorka dělá legraci ze soudkyň : "nejlepší je lhostejný typ otce, který platí alimenty - on nezaměstnává  opatrovnické soudce " Daniele Kovářové se povedla perfektní obžaloba opatrovnické justice. Jenže článek nebyl dobře pochopen.

Vážená paní Kovářová. Takovéto zjednodušení by platilo snad jen v okamžiku, kdy byste chtěla rozlišit politiky, ať už současné, či bývalé. Tam je opravdu ve většině případů ta demence, touha po moci a všehoschopnost až na takové úrovni, že by Vaše hloupoučké zjednodušení a rozškatulkování mohlo fungovat, tedy pokud by jste nezapomněla zařadit také různé fáze alkoholismu. U normálních lidí jste úplně mimo a jen by mě zajímalo ještě vysvětlení těch Vašich názorových veletočů. Četl jsem od Vás velkou obhajobu střídavé péče, teď tu čtu feministický blábol obhajující naši juvenilní justici. Búď nevíte, co melete, nebo provádíte anální turistiku a říkáte to, co většina čtenářů na příslušném místě ocení.

Nebo je to ze strany autorky je parodie, která má zesměšnovat uchýlné myšlení soudkyň a advokátek.

Bože,  z toho článku přímo čiší neobjektivnost autorky, neschopnost vidět věc, jaké jsou skutečně, a hlavně - její patologická nenávist vůči mužům. A toto psychopatické individuum dělalo ministryni spravedlnosti ??? No, potom to u nás tak katastrofálně vypadá. Ano, střídavá péče je noční můrou pro špatné matky, které používají dítě jako prostředek ubližování jeho otci. Ano, střídavá péče, je noční můrou pro špatné soudkyně, kterým se příčí rozhodovat proti zájmům matek, protože ony jsou přece také matky. Autorka píše o střídavé péči, ale nezabývá se chování matek, ale  jen otců. Za nejlepší označuje muže, kteří na své děti kašlou ale platí alimenty (sen špatných matek). Vůbec není schopna vidět, že tátové své děti MAJÍ RÁDÍ, ZÁLEŽÍ JIM NA DĚTECH, CHTĚJÍ SE SVÝM DĚTEM VĚNOVAT. Boj tatínků za své děti shazuje na "a já jí ukážu, že mě neměla tak lehkomyslně opouštět.“. Kde se v té dámě bere to její uchylné myšlení ??? Je smutné, že takové duševně nemocné individua jako je Daniela Kovářová se pohybují v naší justici. Je to hodně smutné.

Kovářová, 2010: "Jsem obrovským zastáncem střídavé a společné péče." (zdroj: http://www.stridavka.cz/kovarova-jsem-obrovskym-zastancem-stridave-a-spolecne-pece.html - video od 2:45)

Kovářová, 2014: "pendlující nešťastníci" a jiné nesmysly

Copak se nám to paní Kovářové stalo? Převážil u ní vliv Hrušákových, Kantůrkových a jim podobných? Nebo pouhý sobecký vlastnický pocit k dětem?

Článek je takových nesmyslů plný, nelze si nevzpomenout na jeden filmový citát: "Kdyby hloupost nadnášela..."

Toto je velmi NEOBJEKTIVNÍ článek, plný DEMAGOGIE a NEPRAVD. Stydím se za naši společnost, je mi velmi smutno z toho, že autorka - člověk takových názorů - byla ministryní spravedlnosti. OBA RODIČE JSOU SI ROVNI, tak hovoří naše legislativa a kdokoli se tím neřídí, chová se protizákonně! Viďte paní Kovářová. U právníků je to ještě závažnější.

Ano, neobjektivity je tam, zejména s ohledem na to, že se jedná o článek "špičkové právníčky" se zkušeností z vysoké politiky, asi tak dvacetkrát víc, než je zdrávo.

Máte velmi pokřivené vidění světa. Copak je otec typu a) něco dobrého? Ve vašem vidění světa je to skoro dokonalý rodič. Zvrácené.

"děti se svěřovaly matkám prakticky vždy a o dítě přišla žena jen zcela výjimečně, pokud soud zjistil, že je narkomanka, ve výkonu trestu nebo dítě sama opustila. Tato idylická situace je zjevně historií. " - toto opravdu nepotřebuje komentář.

Tak nějak mezi řádky vidím (asi se pletu), že s jistou nevolí sledujete vyšší intenzitu na dodržování lidských práv u nás. Ale, že zrovna v tomto se Vám to moc nelíbí. Tady se naráží na diskriminaci a segregaci podle pohlaví. Je špatné, když je někdo diskriminován prože je žena, ale úplně stejně je špatné, když je někdo diskriminován protože je muž. A to se týka i péče o děti, nebo míry styku s dítětem.

Stanoviska psychologů vůbec nejsou takto jednoznačná. Kvůli obecnějším výsledkům ohledně péče obou rodičů Vám doporučuji si vyhledat závěry výzkumu, který se dělal ve Švédsku v roce 2012 Ústavem pro rovné příležitosti (přes 100 000 respondentů).

Pro dítě jsou důležité vztahy mezi rodiči a to žádný zákon nemůže zajistit. V tom s Vámi souhlasím.

P.S.: tuším, že ty Vaše tabulky jsou dělány podle Rakouského vzoru. Jako první krok je to chvályhodné, ale převzala jste pouze procenta. Ale již né způsob výpočtu, kdy se zohledňuje i počet vyživovacích povinností, ale je tam i jisté minimum, které musí povinnému zůstat a od toho se vše odvíjí. Viz. například zde:

http://www.partnerschaftsberatung.at/kindesunterhalt.html

Její návrh tabulek výživného bylo něco tk hloupého, nedotaženého, nedomyšleného že za to měla hned letět z ministerstva. Jak špinavé prádlo.

Pěkný článek. Můj ex je hravý typ a definice sedí naprosto přesně. Chybí mi tam definice mého otce. Jako dítě jsem byla ve střídavé péči v době, kdy se tomu tak neříkalo. Je to dávno a tenhle pojem tenkrát nebyl. Jako děti jsme se mohly rozhodnout u koho a kolik času budeme trávit. Rodiče nechali soud rozhodnout a pak nám dali volný prostor. Tenkrát soudy řešily jen víkendy, rodiče bydleli stejně daleko od školy a střídavá péče probíhala tak, že jsme měli stejnou školu, stejné lékaře, stejné mimoškolní aktivity, jen jsme se mohli rozhodnout, jestli půjdeme odpoledne tam nebo tam. Od té doby vím, že děti se dokážou přizpůsobit, že střídání domácností pro děti není problém. Podle mého názoru nejvíce problémů pro zúčastněné způsobuje to, že mají nezúčastnění právo rozhodovat. Pravidla umožňují rodičům přehodit problém na soudy a neziskovky, že nikdo nemá snahu se dohodnout, protože každý zneužije toho, že je tu jakýsi rozhodující orgán. Jde o opravdu interní záležitost, do které by neměl zasahovat nikdo nezúčastněný.

Já nevím.Můj ex-manžel je lhostejný typ.V době rozvodu byly dceři 2 roky,ex se obratem oženil znovu a o dceru nikdy nejevil zájem.Ovšem pravidelně platil.Tehdy mi to připadalo dobré,protože dcera byla malá,starala by se o ni nejspíše jeho matka nebo -nedejbože-nová manželka a kdovíco by jí napovídali.Ale dneska,po 15 letech už si tak jistá nejsem.Vím,že dceři vlastní táta chyběl a chybí,i když jsem se snažila já,moji rodiče a později i můj přítel,otec dvou mladších dětí.V mnoha věcech je mu podobná a myslím,že by si i rozuměli,že by jí měl co předat.I když partnertství s ním pro mě nebylo možné,měla jsem mu umožnit být tátou.

Za tenhle  by vás paní doktorko Kolářová měli blahoslavit.