Že by stát vládl i rodině?
To vše platilo před staletími podobně jako dnes. Na rozdíl od dob dávno minulých i časů rousseauovských dnes stát soudí, že rodina by bez jeho pomoc neobstála, a stále více ji proto právem i různými typy zásahů spoutává, upravuje a ovlivňuje.
Blíží se volby a s nimi i čas bilancování. Podívejme se tedy, jak českou rodinu ovlivnily skupiny, jež naší zemi od konce roku 2013 vládnou. A také si zkusme říci, zda byly ony změny rodině ku prospěchu, či právě naopak. Kdekdo se totiž bude holedbat, že právě on rodině vypomohl, že právě on ji pozitivně ovlivnil.
Feminismus rodině nepomáhá
Blížící se volby způsobují řadu jednoznačně identifikovatelných projevů. Vedle znovuobjevení rozesmátých tváří na billboardech je nejznatelnějším doprovodným efektem rakovinné bujení sociálního státu. Jeho zastánci ve vládě i v podhradí mohou jásat a děkovat eráru za podporu mikrojeslí, růst důchodu, omezení heren a zvýšení porodného na druhé dítě takovým způsobem, že se počet vyplácení této dávky zdvojnásobil. Také zuřiví zastánci feminismu nejspíš oslavují, neboť snaha nahradit matku otcem v péči o novorozené dítko se právě v posledních čtyřech letech konečně pořádně promítla do našeho právního řádu. Deset dní otcovské dovolené po porodu zajisté kdejaký tatínek ocení, neboť se tak přibližujeme kmenovým společenstvím, v nichž rodička po porodu spěchá na pole, zatímco otec simuluje porodní bolesti úpěním na kavalci. Těžko se tak ubránit pochybnostem, zda snaha přinutit matky, aby opustily kojeňátko a spěchaly do výrobního procesu, rodinu spíše nepodvrací. Hezký příklad, jak si ti nahoře nejsou schopni ujasnit priority: zda je pro dítě lepší povinná mateřská školka a brzký návrat matek do práce nebo tříletá péče v láskyplném prostředí, jež nám na Západ od hranic už drahně let závidí. Ale marně legislativu velebit či hanět, stejně příliš nepomáhá, neboť jen 2 % otců jsou doma s dětmi a důvod změny tradičních rodinných rolí bývá brutálně přízemní: je-li příjem matky vyšší než rodičovská otce. Podobně minoritní v praxi zůstane jiná změna, k níž se ovšem nedopracovala zákonodárná ani výkonná moc, ale Ústavní soud za hlasitého mediálního bubnování: adopce dětí stejnopohlavními páry.
Co se vládě naopak nepodařilo
Existují však i vládní neúspěchy, nad nimiž se dá radostně zaplesat. Například neschválení zákona o zálohovém výživném, který by občany tohoto státu opět utvrdil v hlubokém vnitřním přesvědčení, že se sami starat nemusejí, neboť se za ně o jejich blízké postará bezedná dojná kráva zvaná stát. Jak totiž trefně zhodnotila ústavní soudkyně Kateřina Šimáčková na workshopu o rodině konaném v rámci projektu Stálé konference českého práva: vedle Sochy Svobody nám bytostně chybí jiná modla, od níž jsme se odvrátili: Socha Odpovědnosti. Hlasité debaty o blahodárné záchraně chudých samoživitelek měly jen do barevného hávu zakrýt fakt, že návrh zákona měl zavést novou sociální dávku, aniž by se pokusil sankcionovat neplatiče nebo za ně vyplacené výživné zpětně vymáhat. Mimochodem obecný trend této vlády omlouvat neplnění závazků a povinnosti lempla přenášet na slušného daňového poplatníka je rysem, jež z uplynulých čtyř roků na rozdíl od tmelení rodin září jako neon nad potemnělým údolím.
Co rodinu naopak mění navzdory vládě
Třikrát zatleskat je třeba konzervatismu rodiny, který se umělým pokusům sám úspěšně brání. Rodina vždy byla nejen společenská, pokrevní a emocionální, ale bohužel také ekonomická jednotka, a tak ji stmelují nebo naopak rozrývají ekonomické nástroje. Legislativně-ekonomických změn za poslední čtyři roky zajisté lze napočítat nemálo, nicméně vláda ani zastupitelé nebyli schopni ujednotit si, co je jejich cílem a koho to vlastně chtějí podporovat. Fakticky totiž subvencují jednotlivce a takřka každého, kdo vypadá jako potenciální volič, rodinu jako celek však spíše rozleptávají. V této souvislosti je pak poučné lehké nahlédnutí do zákona č. 89/2012 Sb., tolikrát za poslední čtyři roky zmiňovaného nového občanského zákoníku, který čerstvě po posledních volbách nabyl účinnosti. Ačkoliv tato základní norma jednoznačně upřednostňuje manželství před ostatními formami soužití, jež právně ignoruje, přesto jiné předpisy i faktické vládní kroky ekonomicky zvýhodňují nesezdané páry i jednotlivce, čímž je naopak přimějí manželství neuzavírat. Finančně podpořit funkční rodinu nikoho dodnes nenapadlo a změnit občanský zákoník přiznáním, že polovina populace žije nesezdaně, se nikdo pokrytecky neodvážil ani ve chvíli, kdy na konci loňského roku rozhodoval Parlament o jeho novelizaci. A tak se rodina za asistence státu drolí na nesezdané páry, matky – samoživitelky, osamocené seniory a sobecké jedince, kteří žijí sami – obklopeni konzumem, obrazovkami televizí, počítačů, mobilních telefonů a tabletů, lapeni do návykových sociálních sítí.
A bude hůř, neboť další volby plné populismu jsou před námi.
MF Dnes, 1. července 2017
Daniela Kovářová
Nechcete děti? Běžte do háje.
Tak prý stále více mladých neplánuje plodit děti. Prý kvůli nedostatku bytů (zde a zde) a aby zachránili planetu (zde). Větší nesmysl jsem už dlouho neslyšela.
Daniela Kovářová
Kdo hájí zájmy dětí
Zájem dítěte je nejvyšší metou, kterou si jako zaklínadlo opakují rodiče, rodinní advokáti, opatrovníci i opatrovničtí soudci při každém rozhodování o dětech.
Daniela Kovářová
Mají se ovládat i ženy?
Ze všech stran slyšíme hlučné kritiky a poukazování na údajně nebezpečné chování, kterého se dopouštějí ti děsiví muži: pískají na ženy, nevhodně je okukují, neslušně jim nadbíhají.
Daniela Kovářová
Anticikanismus jako nová politická korektnost
Národy mluví různými jazyky. Pro leckoho je to možná novinka, ale platí to už od dob Babylónské věže. A různé jazyky překvapivě používají pro různé významy různá slova.
Daniela Kovářová
Vše škodlivé pro naše děti
Alkohol, heroin, tabák, kokain, HHC a mnohé další nezdravosti před dětmi zamykáme a trestáme každého dospělého, který je prodává nebo dává dětem.
Daniela Kovářová
Pitomé úvahy nejsou trestným činem
Lidé mají různé nápady, jimiž se pokoušejí vylepšit svět. Některé se ujmou a Parlament je schválí (třeba snížení věkové hranice pro získání jednoho typu zbrojního oprávnění z 21 na 18 let, což právě tuto středu schválil náš Senát)
Daniela Kovářová
Lockdowny a restrikce skončily – zapomeňte
Pandemickou smlouvu sice ještě nikdo neviděl, ale už nyní se Rada EU chlubí, jak by ta chystaná konvence mohla posílit odolnost lidstva vůči budoucím pandemiím (zde).
Daniela Kovářová
Český právní řád a unijní právo
Následující text je pohledem senátorky, která se setkává s právem Evropské unie a s novými legislativními návrhy v každodenním provozu. Bohužel. Implementace jsou totiž skoro nejdůležitější součástí agendy zákonodárců.
Daniela Kovářová
Děti patchworkových rodičů a jejich traumata
Každé druhé manželství se rozvádí, dvě ze tří nesezdaných partnerství se rozpadnou. Dvě třetiny rodičů dnes žijí s jiným partnerem, a vychovávají tak patchworkové děti.
Daniela Kovářová
Jak dál po Istanbulu, aneb „demokracie je jen tehdy, když vyhrajeme my“
Minulý týden český Senát nepodpořil ratifikaci Istanbulské úmluvy. Podle všech ústavních a parlamentních zvyklostí je tím proces ratifikace ukončen a pozice České republiky k této mezinárodní konvenci je odmítavá.
Daniela Kovářová
Kdo tady dezinformuje? Česká televize!
Česká televize miluje „dezinformace“ a „dezinformátory“ a nevynechá žádnou příležitost, aby je (velmi selektivně) pranýřovala. A přitom nedávno sama vyrobila skutečnou lež jako věž a divákům sdělila velkou nehoráznost.
Daniela Kovářová
Já soudce lynčovat nebudu
Možná i vy kroutíte hlavou nad posledními dvěma medializovanými kriminálními kauzami a říkáte si, že je třeba honem něco rázného udělat. Že taková neštěstí a lidské tragédie nelze jen tak přejít.
Daniela Kovářová
Proč jsem nepodpořila ratifikaci Istanbulské úmluvy
Včera jsem společně s dalšími senátory hlasovala proti ratifikaci Istanbulské úmluvy (dále IÚ). Důvody jsem posledních 10 let vysvětlovala ve všech debatách, v mnoha článcích a analýzách a při všech možných příležitostech.
Daniela Kovářová
Když má populace špatné názory
Polovina české populace má názory jako z minulého století, rozčílila se tuhle exministryně Michaela Marksová, která dřív byla sociální demokratkou a dnes je zastánkyní „rovných příležitostí“.
Daniela Kovářová
Jak funguje digitální realita
Český občan chodí normálně do práce, za kterou pobírá plat. Má ale také živnostenský list a čas od času cosi vyfakturuje.
Daniela Kovářová
Proč nechci euro? Přesvědčte mě!
U soudu platí, že kdo požaduje změnu stávající situace, musí unést důkazní břemeno a prokázat, že změna bude pro všechny strany příznivější.
Daniela Kovářová
Jak se oceňují dobrá manželství
Během loňského roku jsem navštívila 12 úžasných párů a prožila s nimi báječné chvíle plné moudrosti a poctivé zkušenosti.
Daniela Kovářová
Nejsme jako … my
Tyhle neochvějné „morální majáky“ žijí mezi námi a pyšní se svou názorovou integritou natolik, že si osobují právo morálně odsuzovat jiné, povyšovat se na ně, nálepkovat je či krutě urážet na všech těch socialistických sítích.
Daniela Kovářová
Konec roku, konec vztahu?
Kolikrát jsem to za svou praxi slyšela. Kolikrát jsem měla rameno mokré od toho, jak se mi kamarádky a klientky svěřovaly. A tak vím, že právě v prosinci je těch smutných zpovědí, stesků a nářků nejvíce.
Daniela Kovářová
Jak netrápit a netrápit se
Tuhle glosu píšu den před Štědrým dnem a dva dny po českém „jedenáctém září“. Veřejnost se rozdělila na ty, co se připravují na zrození Ježíška, chystají salát, balí dárky a těší se na své nejbližší, a na ty druhé.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 189
- Celková karma 31,58
- Průměrná čtenost 2315x