Krátkozraká bohulibost
Čím blíže k volebním urnám, tím více kulminuje státní plýtvání, tentokrát v podobě zákona o zálohovaném výživném.
Na první pohled bohulibý záměr, proti němuž protestuje jen naprostý asociál. Za dlužící tatínky by platil stát, který by pak po neplatičích výživné vymáhal. Co na tom, že úspěšnost sám předkladatel odhaduje na deset procent, což popravdě odpovídá efektivitě, s jakou stát vymáhá vlastní pohledávky vůči odsouzeným a jiným dlužníkům. Občanstvo si tak o návratnosti záloh může nechat jen zdát. Výběr od neplatičů totiž nepokryje ani administrativní náklady na vymáhání.
Tolik situace voličů a daňových poplatníků. Voliči jsou ovšem i maminky, jimž stát nabízí pomoc, aniž by si uvědomoval, že tak činí z cizího. Voliči jsou jistě i tatínkové, babičky a dědečkové, jimž všem se – každému z jiných důvodů – uleví. Na uklidněnou zodpovědným (a ekonomům) nutno uvést, že jako mnoho jiných volebních gulášů, i tento je spíš našlehaná voda – reálně totiž nejde o nic nového, tím spíš převratného, ale o další sociální dávku, kterou bude vyplácet Úřad práce žadatelům (či spíše žadatelkám), jejichž příjmy nedosáhnou 2,7násobku životního minima. Ani takové matky je však nezískají zadarmo, ale až poté, co se prokáží pravomocným rozsudkem a neúspěšnou exekucí. Snad nás to skutečně bude stát jen 737 milionů ročně, vždyť jiné peníze utrácíme za onačejší hlouposti. A snad i nějakému robátku pomůžeme, pokud ovšem kvůli zálohovanému výživnému nepřijde o jinou sociální dávku, jak už to bývá v sociálním zabezpečení obvyklé.
Trocha historie
Nic nového pod sluncem – i jinde se bohaté a populistické vlády o podobný projekt pokusily. V letech 1948-1952 platil u nás zákon č. 57/1948 Sb., o zálohování výživného dětem, který vyžadoval pravomocný rozsudek, tříměsíční neplacení, výdělkovou nezpůsobilost povinné osoby či jiné potíže s vymáháním. Vyplacené částky navýšené o desetiprocentní penále vymáhal od neplatičů stát. Podobnou praxi na pár měsíců zkusilo v roce 2002 i Slovensko, které však zákon brzy zrušilo pro – světe, div se - obtíže s financováním. Ani slovenský neplatič na své nečinnosti nevydělal – státu musel odvést 125 %. Česko bylo nejblíže v roce 2005, kdy sněmovní tisk č. 964 o náhradním výživném prošel parlamentní procedurou, aby jej těsně před koncem funkčního období sněmovny odmítl podepsat, a tedy zamítl prezident.
Argumentů ve prospěch návrhu stejně jako pohledů opačných se dá najít celá řada, jak už to my, lidé, umíme, chceme-li něco podpořit nebo něčemu jinému uškodit. Kritik utrousí, že je o nápad nevýchovný, tatínka demotivující a jak stvořený ke zneužívání, byť před zneužitím není žádný systém zcela imunní. A optimista dodá, že neplatících tatínků je stejně celkem zanedbatelné množství – maximálně 7 %. Možná by šlo vymyslet nástroje, jež by to nízké číslo ještě snížily – vedle penále či úroků z prodlení se nabízí veřejný seznam neplatičů; to by se ovšem musel Úřad na ochranu osobních údajů moudře tvářit, že se ho to netýká. Napadají mě i další možnosti: záznam v centrálních registrech či omezení služeb, jež poskytuje stát jednotlivci (prodlužování řidičských a zbrojních průkazů, vydávání stavebních rozhodnutí). A možná se všechna opatření stejně minou se účinkem, plníme-li neplatiči výživného věznice.
Co je úkolem státu
Horší je signál, jenž občanům posílá stát. Je ze stejného zdroje jako zakázané potraviny, energetické štítky, reflexivní proužky na rukávech, zákaz tajemství mezi manžely a povinnost rodičů zeptat se dítěte na jeho názor. Kdysi bylo dění v rodině navýsost intimní záležitostí – ne nadarmo patřívalo do výsostných soukromoprávních vod. Kam až bude postupovat ingerence státu? Pod praporem ochrany – nejprve dítěte, pak matek a otců a posléze rodinného štěstí přebírá odpovědnost za jiné, a místo aby je učil samostatnosti a odpovědnosti (za výběr partnera, za počet dětí, za vlastní život a dobré vztahy s rodinnými příslušníky a lidmi vůbec), tvrdí nám, že máme jen práva, a žádné povinnosti. Copak my, lidé přizpůsobiví – my se v tom naučíme chodit. Kdo na to doplatí, bude společnost a zejména rodina. Psát i mluvit o ní je stále potřeba – ne náhodou v těchto dnech probíhá v rámci Pražského právnického podzimu sympozium k rodině, nabité jmény diskutujících, účastníky i tématy více než výbušnými. Tváří v tvář civilizačnímu ohrožení, jež se k nám zvolna přibližuje, je přece třeba ji bránit, nikoliv rozrušovat.
Psáno pro Lidové noviny, v nichž byl komentář publikován 7. 9. 2016
Daniela Kovářová
Nechcete děti? Běžte do háje.
Tak prý stále více mladých neplánuje plodit děti. Prý kvůli nedostatku bytů (zde a zde) a aby zachránili planetu (zde). Větší nesmysl jsem už dlouho neslyšela.
Daniela Kovářová
Kdo hájí zájmy dětí
Zájem dítěte je nejvyšší metou, kterou si jako zaklínadlo opakují rodiče, rodinní advokáti, opatrovníci i opatrovničtí soudci při každém rozhodování o dětech.
Daniela Kovářová
Mají se ovládat i ženy?
Ze všech stran slyšíme hlučné kritiky a poukazování na údajně nebezpečné chování, kterého se dopouštějí ti děsiví muži: pískají na ženy, nevhodně je okukují, neslušně jim nadbíhají.
Daniela Kovářová
Anticikanismus jako nová politická korektnost
Národy mluví různými jazyky. Pro leckoho je to možná novinka, ale platí to už od dob Babylónské věže. A různé jazyky překvapivě používají pro různé významy různá slova.
Daniela Kovářová
Vše škodlivé pro naše děti
Alkohol, heroin, tabák, kokain, HHC a mnohé další nezdravosti před dětmi zamykáme a trestáme každého dospělého, který je prodává nebo dává dětem.
Daniela Kovářová
Pitomé úvahy nejsou trestným činem
Lidé mají různé nápady, jimiž se pokoušejí vylepšit svět. Některé se ujmou a Parlament je schválí (třeba snížení věkové hranice pro získání jednoho typu zbrojního oprávnění z 21 na 18 let, což právě tuto středu schválil náš Senát)
Daniela Kovářová
Lockdowny a restrikce skončily – zapomeňte
Pandemickou smlouvu sice ještě nikdo neviděl, ale už nyní se Rada EU chlubí, jak by ta chystaná konvence mohla posílit odolnost lidstva vůči budoucím pandemiím (zde).
Daniela Kovářová
Český právní řád a unijní právo
Následující text je pohledem senátorky, která se setkává s právem Evropské unie a s novými legislativními návrhy v každodenním provozu. Bohužel. Implementace jsou totiž skoro nejdůležitější součástí agendy zákonodárců.
Daniela Kovářová
Děti patchworkových rodičů a jejich traumata
Každé druhé manželství se rozvádí, dvě ze tří nesezdaných partnerství se rozpadnou. Dvě třetiny rodičů dnes žijí s jiným partnerem, a vychovávají tak patchworkové děti.
Daniela Kovářová
Jak dál po Istanbulu, aneb „demokracie je jen tehdy, když vyhrajeme my“
Minulý týden český Senát nepodpořil ratifikaci Istanbulské úmluvy. Podle všech ústavních a parlamentních zvyklostí je tím proces ratifikace ukončen a pozice České republiky k této mezinárodní konvenci je odmítavá.
Daniela Kovářová
Kdo tady dezinformuje? Česká televize!
Česká televize miluje „dezinformace“ a „dezinformátory“ a nevynechá žádnou příležitost, aby je (velmi selektivně) pranýřovala. A přitom nedávno sama vyrobila skutečnou lež jako věž a divákům sdělila velkou nehoráznost.
Daniela Kovářová
Já soudce lynčovat nebudu
Možná i vy kroutíte hlavou nad posledními dvěma medializovanými kriminálními kauzami a říkáte si, že je třeba honem něco rázného udělat. Že taková neštěstí a lidské tragédie nelze jen tak přejít.
Daniela Kovářová
Proč jsem nepodpořila ratifikaci Istanbulské úmluvy
Včera jsem společně s dalšími senátory hlasovala proti ratifikaci Istanbulské úmluvy (dále IÚ). Důvody jsem posledních 10 let vysvětlovala ve všech debatách, v mnoha článcích a analýzách a při všech možných příležitostech.
Daniela Kovářová
Když má populace špatné názory
Polovina české populace má názory jako z minulého století, rozčílila se tuhle exministryně Michaela Marksová, která dřív byla sociální demokratkou a dnes je zastánkyní „rovných příležitostí“.
Daniela Kovářová
Jak funguje digitální realita
Český občan chodí normálně do práce, za kterou pobírá plat. Má ale také živnostenský list a čas od času cosi vyfakturuje.
Daniela Kovářová
Proč nechci euro? Přesvědčte mě!
U soudu platí, že kdo požaduje změnu stávající situace, musí unést důkazní břemeno a prokázat, že změna bude pro všechny strany příznivější.
Daniela Kovářová
Jak se oceňují dobrá manželství
Během loňského roku jsem navštívila 12 úžasných párů a prožila s nimi báječné chvíle plné moudrosti a poctivé zkušenosti.
Daniela Kovářová
Nejsme jako … my
Tyhle neochvějné „morální majáky“ žijí mezi námi a pyšní se svou názorovou integritou natolik, že si osobují právo morálně odsuzovat jiné, povyšovat se na ně, nálepkovat je či krutě urážet na všech těch socialistických sítích.
Daniela Kovářová
Konec roku, konec vztahu?
Kolikrát jsem to za svou praxi slyšela. Kolikrát jsem měla rameno mokré od toho, jak se mi kamarádky a klientky svěřovaly. A tak vím, že právě v prosinci je těch smutných zpovědí, stesků a nářků nejvíce.
Daniela Kovářová
Jak netrápit a netrápit se
Tuhle glosu píšu den před Štědrým dnem a dva dny po českém „jedenáctém září“. Veřejnost se rozdělila na ty, co se připravují na zrození Ježíška, chystají salát, balí dárky a těší se na své nejbližší, a na ty druhé.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 189
- Celková karma 31,59
- Průměrná čtenost 2315x