Bít či nebít – tak že stojí otázka?
Vidíte. Zákony nečtete, a přesto děti máte a vychováváte, protože výchova dětí není prací podle manuálu, ale mnohem víc intuitivní záležitostí. A přesto tu máme další tlak naivních sociálních inženýrů: schválit novelu občanského zákoníku, podle níž fyzické a psychické násilí není či do budoucna nebude přijatelnou výchovnou metodou.
Předpokládá se všeobecný souhlas, protože - slovy literární tety Kateřiny - ukažte mi toho bezbožníka, který by vystoupil proti takovému nadpozemskému dobrodiní. Hned ho totiž onálepkují jako týrače, kterému má děti vzít sociálka a vychovávat je na státní útraty.
Ukažte mi cíl
Mohla bych vypsat řadu důvodů, proč zdravý rozum velí návrh rovnou zamítnout. Například právě proto, že se jím nikdo nebude řídit, neboť lidé si klidně žijí, ale zákony nečtou. Jak trefně podotkla vývojová psycholožka Mgr. Alicja Leix, kdo si myslí, že zákazem a zákonem nějaké chování vymýtí, měl by si dát kafe s odborníkem na trestní právo. Kdyby stačilo přijmout nový zákon, dávno už nepotřebujeme policii ani soudy.
Vychováváme pod vlivem emocí a o pohlavcích či psychickém nátlaku při výchově nepřemýšlíme či jich litujeme až po exekuci. Podobně jako ani vysoké tresty nezabrání trestné činnosti páchané v afektu a pod vlivem emocí, ani jedna věta v žádném zákoně rodiče nijak nevychová. Ona věta je ještě ke všemu nadbytečná, protože nad ní stojí ústavní zákon - Listina základních práv a svobod. Právě její článek 7 odst. 2 říká, že nikdo nesmí být podroben ponižujícímu zacházení anebo trestu. A co je nadbytečné, je i škodlivé. Proč toto ústavní právo rozmělňovat zákonem? Jenom proto, že takový zákon přijaly jiné, údajně pokrokovější země? A v čem spočívá jejich pokrokovost?
Moje maminka na takový argument říkávala: A když tvůj spolužák skočí z okna, musíš za ním skočit taky? Takových norem může být velmi snadno zneužíváno k šikaně některého z rodičů. A existují vůbec zahraniční statistiky, které odpovídají na otázku efektivity? Jak v praxi přijetí zákona u sousedů zafungovalo? Kolik rodičů se z něho poučilo? Jaké chování se jím ovlivnilo? Nestačí totiž mít bohulibý úmysl. Je třeba k němu vybrat funkční nástroj, jinak skončíme u moralistických a politických proklamací. A zákon takovým funkčním nástrojem věru není. Jinak by už dávno u nás bylo nebe na zemi, kdyby platilo, že čím víc zákonů, tím šťastnější děti a spokojenější rodiče.
Ptám se tedy nahlas za všechny rodiče dnešní i budoucí: k čemu je taková věta na papíře? Odpovím za vás: poslouží k pronásledování jednoho nebo obou rodičů, tedy těch, jejichž úkolem je usměrňovat dítě. Nastavování mantinelů rodiči je nezbytnou součástí výchovy a je jen dobře, když rodiče mantinely nastavují. Někdy se tak děje slovně, jindy mimoslovně a v krajním případě i fyzicky. A nechoďte na mě s nálepkami o tom, že snad schvaluji týrání dětí. Týrání máme totiž upraveno i postihováno dobrými zákony a trestními soudy. Co naopak pokulhává, je soudní dokazování. A fakt chcete stát zbavit důkazní povinnosti? Já nikoli. A nejen v tomto případě. Nechci přenášet důkazní břemeno ze státu na jednotlivce. Ani v tomto případě, ani nikdy jindy.
Bít – anebo nebýt?
Diskuse o jednom pitomém zákazu opět rozděluje národ na idealisty a ty se zdravým rozumem, ale jako obvykle je i tohle štěpení nesmyslné. Dilema přece nestojí tak, že stav bez zákona znamená bití dětí bez omezení, zatímco po přijetí zákona bude bití vyloučené. Nejen proto, že už dnes je násilí na dětech trestně postižitelné. Především ale kvůli jevu, který platí obecně, a přesto se na něj skoro vždy zapomíná. Tím jevem jsou nezamýšlené vedlejší negativní účinky. Cožpak si myslíte, že jde změnit jedinou věc ve složité a mnohovrstevnaté společnosti, aniž by se to dotklo ostatních společenských vztahů? V tomto případě je tím potenciálním nezamýšleným vedlejším negativním účinkem rozebírání rodiny na součástky a omezování právní subjektivity rodiny jako celku. Každá další údajně geniální změna umožní státu otevírat rodinu zvenčí, likvidovat její celistvost a snižovat její obranyschopnost. Neříkejte, že ten setrvalý tlak na rozpad rodiny nevidíte. Anebo je to drobení entity ze všech nejdůležitější skutečným a navenek zastřeným hlavním cílem? Ta myšlenka vůbec není tak paranoidní, jak se na první pohled zdá. Silná rodina totiž dokáže vzdorovat úplně všemu protivenství, zatímco slabý jednotlivec je naopak bezbranný a sám. A nejen stát si jej namaže na chleba, kdykoliv si zamane. Vlastně kdokoliv, komu se zachce. Poslušnosti, mlčenlivosti a poroby.
Psáno pro MFDnes
Daniela Kovářová
Nechcete děti? Běžte do háje.
Tak prý stále více mladých neplánuje plodit děti. Prý kvůli nedostatku bytů (zde a zde) a aby zachránili planetu (zde). Větší nesmysl jsem už dlouho neslyšela.
Daniela Kovářová
Kdo hájí zájmy dětí
Zájem dítěte je nejvyšší metou, kterou si jako zaklínadlo opakují rodiče, rodinní advokáti, opatrovníci i opatrovničtí soudci při každém rozhodování o dětech.
Daniela Kovářová
Mají se ovládat i ženy?
Ze všech stran slyšíme hlučné kritiky a poukazování na údajně nebezpečné chování, kterého se dopouštějí ti děsiví muži: pískají na ženy, nevhodně je okukují, neslušně jim nadbíhají.
Daniela Kovářová
Anticikanismus jako nová politická korektnost
Národy mluví různými jazyky. Pro leckoho je to možná novinka, ale platí to už od dob Babylónské věže. A různé jazyky překvapivě používají pro různé významy různá slova.
Daniela Kovářová
Vše škodlivé pro naše děti
Alkohol, heroin, tabák, kokain, HHC a mnohé další nezdravosti před dětmi zamykáme a trestáme každého dospělého, který je prodává nebo dává dětem.
Daniela Kovářová
Pitomé úvahy nejsou trestným činem
Lidé mají různé nápady, jimiž se pokoušejí vylepšit svět. Některé se ujmou a Parlament je schválí (třeba snížení věkové hranice pro získání jednoho typu zbrojního oprávnění z 21 na 18 let, což právě tuto středu schválil náš Senát)
Daniela Kovářová
Lockdowny a restrikce skončily – zapomeňte
Pandemickou smlouvu sice ještě nikdo neviděl, ale už nyní se Rada EU chlubí, jak by ta chystaná konvence mohla posílit odolnost lidstva vůči budoucím pandemiím (zde).
Daniela Kovářová
Český právní řád a unijní právo
Následující text je pohledem senátorky, která se setkává s právem Evropské unie a s novými legislativními návrhy v každodenním provozu. Bohužel. Implementace jsou totiž skoro nejdůležitější součástí agendy zákonodárců.
Daniela Kovářová
Děti patchworkových rodičů a jejich traumata
Každé druhé manželství se rozvádí, dvě ze tří nesezdaných partnerství se rozpadnou. Dvě třetiny rodičů dnes žijí s jiným partnerem, a vychovávají tak patchworkové děti.
Daniela Kovářová
Jak dál po Istanbulu, aneb „demokracie je jen tehdy, když vyhrajeme my“
Minulý týden český Senát nepodpořil ratifikaci Istanbulské úmluvy. Podle všech ústavních a parlamentních zvyklostí je tím proces ratifikace ukončen a pozice České republiky k této mezinárodní konvenci je odmítavá.
Daniela Kovářová
Kdo tady dezinformuje? Česká televize!
Česká televize miluje „dezinformace“ a „dezinformátory“ a nevynechá žádnou příležitost, aby je (velmi selektivně) pranýřovala. A přitom nedávno sama vyrobila skutečnou lež jako věž a divákům sdělila velkou nehoráznost.
Daniela Kovářová
Já soudce lynčovat nebudu
Možná i vy kroutíte hlavou nad posledními dvěma medializovanými kriminálními kauzami a říkáte si, že je třeba honem něco rázného udělat. Že taková neštěstí a lidské tragédie nelze jen tak přejít.
Daniela Kovářová
Proč jsem nepodpořila ratifikaci Istanbulské úmluvy
Včera jsem společně s dalšími senátory hlasovala proti ratifikaci Istanbulské úmluvy (dále IÚ). Důvody jsem posledních 10 let vysvětlovala ve všech debatách, v mnoha článcích a analýzách a při všech možných příležitostech.
Daniela Kovářová
Když má populace špatné názory
Polovina české populace má názory jako z minulého století, rozčílila se tuhle exministryně Michaela Marksová, která dřív byla sociální demokratkou a dnes je zastánkyní „rovných příležitostí“.
Daniela Kovářová
Jak funguje digitální realita
Český občan chodí normálně do práce, za kterou pobírá plat. Má ale také živnostenský list a čas od času cosi vyfakturuje.
Daniela Kovářová
Proč nechci euro? Přesvědčte mě!
U soudu platí, že kdo požaduje změnu stávající situace, musí unést důkazní břemeno a prokázat, že změna bude pro všechny strany příznivější.
Daniela Kovářová
Jak se oceňují dobrá manželství
Během loňského roku jsem navštívila 12 úžasných párů a prožila s nimi báječné chvíle plné moudrosti a poctivé zkušenosti.
Daniela Kovářová
Nejsme jako … my
Tyhle neochvějné „morální majáky“ žijí mezi námi a pyšní se svou názorovou integritou natolik, že si osobují právo morálně odsuzovat jiné, povyšovat se na ně, nálepkovat je či krutě urážet na všech těch socialistických sítích.
Daniela Kovářová
Konec roku, konec vztahu?
Kolikrát jsem to za svou praxi slyšela. Kolikrát jsem měla rameno mokré od toho, jak se mi kamarádky a klientky svěřovaly. A tak vím, že právě v prosinci je těch smutných zpovědí, stesků a nářků nejvíce.
Daniela Kovářová
Jak netrápit a netrápit se
Tuhle glosu píšu den před Štědrým dnem a dva dny po českém „jedenáctém září“. Veřejnost se rozdělila na ty, co se připravují na zrození Ježíška, chystají salát, balí dárky a těší se na své nejbližší, a na ty druhé.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 189
- Celková karma 31,59
- Průměrná čtenost 2315x