Kde je právo? Kde je prezident?
Kde je prezident, aby pomohl v Ústavní krizi?
Jako žena chci žít svůj obyčejný život, jako advokát chci pomáhat lidem a jako spisovatelka psát knihy o rodinných vztazích. Chci mít vládu složenou z těch nejlepších a nejodvážnějších, z takových, kteří promýšlejí čtyři tahy předem. Takovou, která ovládne zklamání, unese prohru jako chlap, semkne se jako jeden muž, předstoupí před svůj lid a řekne: „Dobrá tedy, poslance jsme nepřesvědčili. Jenomže my tady přece nejsme jenom pro ně. Jsme tady kvůli slibu, který každičký jeden z nás kdysi dávno dal svému lidu. Musíme myslet zejména na něj, na Česko, proto se ovládneme a nerozbrečíme. To přece matky učí svoje děti, a sebeovládání je mimochodem základní výbavou každého politika. Prohráli jsme jedno hlasování, ale život jde dál a my to přece zvládneme.
Občané, nebojte se, zachovejte klid, pro většinu pomocných kroků přece nouzový stav akutně nepotřebujeme. Budeme dál činit, co je v našich silách, možná i víc než nám zákon dovoluje, protože žádné právo nemůže pamatovat na výjimečné stavy. Chraňte se sami, každý individuálně, podobně jak to činíte v posledních měsících. Noste roušky, ještě lépe respirátory, dodržujte rozestupy, myjte si ruce, zvyšujte sami svou imunitu, trochu sportujte, méně jezte a venku vyřizujte jen to nejnutnější. Co půjde, zařiďte z domova, přes e-shopy, online. Kdo chce naočkovat, tomu pomůžeme, aby vakcínu dostal co nejdříve. Kdo umdlévá a finančně kolabuje, pro toho máme záchranný program. Kdo chce otevřít malou provozovnu, nechť dodrží pravidla hygieny a pohlídá omezený omezí počet lidí. Jsme s vámi a myslíme na vás.“
V závěru takového státnického prohlášení měla následovat jedna výzva a jeden slib: Co chceme po vás, milí občané, to budeme bezpodmínečně dodržovat sami, protože největší úctu k nařízením jako v pohádce musí mít zákonodárce sám. Ti nejviditelnější mají jít příkladem a všichni společně musejí tahat za jediný provaz. Pak ještě chci vidět odvahu přijmout realitu, víru, že naděje stále existuje, a pokoru, s níž předstupují před svůj národ. Zpupnost a nabubřelost anebo pýchu jim jako žena a ani jako občan neodpustím. Protože moje statečná a odpovědná vláda bude po právu odpovědnost požadovat i po mně.
Právo do země zašlapáno
Jenomže namísto odvážné vlády tu máme vedení, jež nepřestává experimentovat s občany své země. Přenést odpovědnost na hejtmany byla další možnost, a mimochodem docela dobrý nápad. Jsou lidu a jeho problémům blíž, mohou vyhlašovat stav nebezpečí, uložit pracovní výpomoc, například studentům lékařských fakult v nemocnicích, nařídit firmám povinnost poskytnout věcné prostředky k řešení krizové situace a zejména se mohli opřít o pružné ustanovení o organizaci dalších nezbytných opatření. Každý kraj mohl reagovat ve spolupráci, ale i odlišně podle aktuálních dat a čísel. Jaká škoda, že se zalekli se odpovědnosti a požádali vládu o nouzový stav.
Pak přišla neděli a po poledni zemřelo právo. Pokud šlo do té doby jen o nedostatek odvahy, od nedělního odpoledne už jde o kroky protiústavní. I ve válce, i v pandemii je Ústava tím největším korektivem, a pokud o pár dní dříve Sněmovna řekla nouzovému stavu NE, pak si vláda nemůže jako v supermarketu objednat u hejtmanů nový návrh, aby tím zlegalizovala protiprávní stav. Učinila tak navzdory hlasitému varování právnické veřejnosti, která složila věrnost ústavnosti, principům demokracie a dělby moci.
A pak si pokládám otázku, kde je prezident. Ten, jenž je hlavou našeho státu a jako morální autorita si měl už o víkendu svolat představitele všech politických stran, Parlamentu i vlády a jejich diskusi měl moderovat. Přimět je k dohodě, která by zklidnila rozbouřené vody. Ukázat všem, že to jde i bez porušování práva, bez zbabělosti a podlosti.
Všichni veřejní činitelé skládají Ústavou požadovaný slib. Cožpak už naše vláda zapomněla, jak přesně zní ten její? Článek 69 odst. 2 Ústavy České republiky říká, že slib člena vlády zní: „Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony a uvádět je v život. Slibuji na svou čest, že budu zastávat svůj úřad svědomitě a nezneužiji svého postavení.“ Zachovám Ústavu a nezneužiji postavení.
Psáno pro Lidové noviny
Daniela Kovářová
Nechcete děti? Běžte do háje.
Tak prý stále více mladých neplánuje plodit děti. Prý kvůli nedostatku bytů (zde a zde) a aby zachránili planetu (zde). Větší nesmysl jsem už dlouho neslyšela.
Daniela Kovářová
Kdo hájí zájmy dětí
Zájem dítěte je nejvyšší metou, kterou si jako zaklínadlo opakují rodiče, rodinní advokáti, opatrovníci i opatrovničtí soudci při každém rozhodování o dětech.
Daniela Kovářová
Mají se ovládat i ženy?
Ze všech stran slyšíme hlučné kritiky a poukazování na údajně nebezpečné chování, kterého se dopouštějí ti děsiví muži: pískají na ženy, nevhodně je okukují, neslušně jim nadbíhají.
Daniela Kovářová
Anticikanismus jako nová politická korektnost
Národy mluví různými jazyky. Pro leckoho je to možná novinka, ale platí to už od dob Babylónské věže. A různé jazyky překvapivě používají pro různé významy různá slova.
Daniela Kovářová
Vše škodlivé pro naše děti
Alkohol, heroin, tabák, kokain, HHC a mnohé další nezdravosti před dětmi zamykáme a trestáme každého dospělého, který je prodává nebo dává dětem.
Daniela Kovářová
Pitomé úvahy nejsou trestným činem
Lidé mají různé nápady, jimiž se pokoušejí vylepšit svět. Některé se ujmou a Parlament je schválí (třeba snížení věkové hranice pro získání jednoho typu zbrojního oprávnění z 21 na 18 let, což právě tuto středu schválil náš Senát)
Daniela Kovářová
Lockdowny a restrikce skončily – zapomeňte
Pandemickou smlouvu sice ještě nikdo neviděl, ale už nyní se Rada EU chlubí, jak by ta chystaná konvence mohla posílit odolnost lidstva vůči budoucím pandemiím (zde).
Daniela Kovářová
Český právní řád a unijní právo
Následující text je pohledem senátorky, která se setkává s právem Evropské unie a s novými legislativními návrhy v každodenním provozu. Bohužel. Implementace jsou totiž skoro nejdůležitější součástí agendy zákonodárců.
Daniela Kovářová
Děti patchworkových rodičů a jejich traumata
Každé druhé manželství se rozvádí, dvě ze tří nesezdaných partnerství se rozpadnou. Dvě třetiny rodičů dnes žijí s jiným partnerem, a vychovávají tak patchworkové děti.
Daniela Kovářová
Jak dál po Istanbulu, aneb „demokracie je jen tehdy, když vyhrajeme my“
Minulý týden český Senát nepodpořil ratifikaci Istanbulské úmluvy. Podle všech ústavních a parlamentních zvyklostí je tím proces ratifikace ukončen a pozice České republiky k této mezinárodní konvenci je odmítavá.
Daniela Kovářová
Kdo tady dezinformuje? Česká televize!
Česká televize miluje „dezinformace“ a „dezinformátory“ a nevynechá žádnou příležitost, aby je (velmi selektivně) pranýřovala. A přitom nedávno sama vyrobila skutečnou lež jako věž a divákům sdělila velkou nehoráznost.
Daniela Kovářová
Já soudce lynčovat nebudu
Možná i vy kroutíte hlavou nad posledními dvěma medializovanými kriminálními kauzami a říkáte si, že je třeba honem něco rázného udělat. Že taková neštěstí a lidské tragédie nelze jen tak přejít.
Daniela Kovářová
Proč jsem nepodpořila ratifikaci Istanbulské úmluvy
Včera jsem společně s dalšími senátory hlasovala proti ratifikaci Istanbulské úmluvy (dále IÚ). Důvody jsem posledních 10 let vysvětlovala ve všech debatách, v mnoha článcích a analýzách a při všech možných příležitostech.
Daniela Kovářová
Když má populace špatné názory
Polovina české populace má názory jako z minulého století, rozčílila se tuhle exministryně Michaela Marksová, která dřív byla sociální demokratkou a dnes je zastánkyní „rovných příležitostí“.
Daniela Kovářová
Jak funguje digitální realita
Český občan chodí normálně do práce, za kterou pobírá plat. Má ale také živnostenský list a čas od času cosi vyfakturuje.
Daniela Kovářová
Proč nechci euro? Přesvědčte mě!
U soudu platí, že kdo požaduje změnu stávající situace, musí unést důkazní břemeno a prokázat, že změna bude pro všechny strany příznivější.
Daniela Kovářová
Jak se oceňují dobrá manželství
Během loňského roku jsem navštívila 12 úžasných párů a prožila s nimi báječné chvíle plné moudrosti a poctivé zkušenosti.
Daniela Kovářová
Nejsme jako … my
Tyhle neochvějné „morální majáky“ žijí mezi námi a pyšní se svou názorovou integritou natolik, že si osobují právo morálně odsuzovat jiné, povyšovat se na ně, nálepkovat je či krutě urážet na všech těch socialistických sítích.
Daniela Kovářová
Konec roku, konec vztahu?
Kolikrát jsem to za svou praxi slyšela. Kolikrát jsem měla rameno mokré od toho, jak se mi kamarádky a klientky svěřovaly. A tak vím, že právě v prosinci je těch smutných zpovědí, stesků a nářků nejvíce.
Daniela Kovářová
Jak netrápit a netrápit se
Tuhle glosu píšu den před Štědrým dnem a dva dny po českém „jedenáctém září“. Veřejnost se rozdělila na ty, co se připravují na zrození Ježíška, chystají salát, balí dárky a těší se na své nejbližší, a na ty druhé.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 189
- Celková karma 31,59
- Průměrná čtenost 2315x