Kašlete na právo!
Všichni se všude ohánějí právem. Právo na volný pohyb, právo na vyjádření, právo spotřebitelské, shromažďovací, na popíráno všehomíra, plus lidská práva, co sbíráme na každém zahraničním či vnitrostátním rohu. Zastupitelé schvalují jednu právní normu za druhou, soudy se nestačí zastavit a novináři, politikové i klienti po nás právnících požadují jasné vyjádření, co platí, platilo a od zítřka bude platit. Jako kdyby právo bylo svaté a my právníci měli paten na rozum. Tak se na to božstvo, k němuž se modlíme namísto Boha všemohoucího, pojďme podívat trochu podrobněji.
Pro kdysi dávno vzniklo právo
Právo tu není odnepaměti. Kdysi dávno platily v každé společnosti zvyky a pravidla, jež valná většina dodržovala, a kdo se provinil, toho potrestala či vyobcovala. Aby nebyl člověk člověku vlkem a nedopouštěl se krevní msty, vymyslela si společnost institut soudce, který měl rozhodovat zejména spravedlivě. Se vznikem státu pak přicházejí pravidla, které stát vydává, podle nichž se lidé mají chovat. Pravidla se dají formulovat různě. Nejčastěji jako zákazy (zákaz vjezdu), příkazy (jezděte vpravo) nebo doporučení (tady pozor, a radši snižte rychlost). Typické pravidlo praví, že pokud se zachováš jinak, přijde očekávaný a přesně formulovaný trest.
Ano, přisvědčí právník, co vystudoval koncem minulého století. Takhle to skutečně platívalo. Jenomže na přelomu tisíciletí se cosi změnilo, či lépe řečeno, změnilo se více věcí, co souhrou náhod způsobily dnešní chaos a zmatek, rozpad práva a růst nedůvěry veřejnosti vůči justici. K objasnění musím opět dělat jeden krok vzad a vysvětlit, jak se odjakživa tvořilo právo.
Autorem práva by měl být legislativec
Základy tvorby práva a jeho teorie se na vysoké škole učí hned na začátku. Právo musí být vždycky obecné, jasné, pochopitelné a hezky česky zkonstruované. Stejné věci se mají označovat stejnými pojmy, což je logické a pochopitelné každému, kdo o tom bude chviličku přemýšlet. Právo musí být úsporné, což pochopí každý maturant, který ví, že každá čárka ve větě či příslovce dává jejímu obsahu jiný význam. Je přece rozdíl, jestli řeknete, že do guláše je třeba přidat pepř a jalovec, či pepř nebo jalovec. Jednu či druhé, anebo oba? V právu prostě každé slovo hraje roli, takže autor, co právo tvoří, musí být bohem políbený češtinář a skoro poet. A navíc vzdělaný právník a životem zkušený člověk, co už dobře ví, že účelem celého toho kolotoče není živnost právníků, ale spravedlnost. Že právem se dá upravit jen maličká výseč lidského života, jíž nejlepším příkladem jsou dopravní předpisy či technické normy.
Zatímco celý zbylý svět plný lásky, přátelství, spolupráce, života a mezilidských vztahů se řídí docela jinými systémy, nástroji, vztahy a působením. Kdysi jsme vedle práva ctili též morálku a náboženství, ale v posledních letech jsme obojí zavrhli jako tradice vyčpělé a dávno překonané. Naše chyba, že jsme si na piedestal božství postavili zákon. Jenomže použít právo na lásku je jako vzít buldozer na kopretinu nebo střílet kanónem na mravence. Navíc - mladí prominou – leč dobrý legislativec je prostě z podstaty spíš prošedivělý kmet, co ví, že tvorba práva je dlouhodobý proces, jenž nejde uspěchat. V Anglii mi kdysi jeden lord, co právě v tu chvíli byl ministrem spravedlnosti, vyprávěl, že hledání legislativce začíná od mateřské školky a pokračuje kultivací a zaléváním, starostí o květy, co plodí až v seniorském věku. Jenomže kdeže loňské sněhy jsou. Dnes píše zákony každý absolvent právnické fakulty, rychle a na koleně, domnívaje se, že za víkend napíše Ústavu, co přežije další tisíciletí. Kdysi mělo biblické Desatero jen několik desítek slov, zatímco dnes má každá evropská směrnice tisíce zbytečných slovíček jen v preambuli, pak následuje spousta stránek definic a vysvětlování, až se skutečný význam ztrácí kdesi v překladu těch nesrozumitelných frází. Zkušení legislativci jsou v důchodu a v zapomnění, protože odmítli napsat zákon rychlostí blesku.
Co je po právu a co protiprávní
A k tomu ke všemu ty neustálé změny a novely, jedna střídá druhou, další se schválí ještě v době, kdy nenabude účinnosti první, takže my právníci se pak u soudu a na školeních dohadujeme, která novela se použije na který skutek, a který zákon s jakým slovem a označením co vlastně znamená a co tím zákonodárce myslel. Shrnuto a podtrženo: práva je strašně moc a každý by rád, kdyby ho bylo trochu méně, ale nikdo si neví rady, kde začít a jak tu nabobtnalou kaši, co dávno utekla z Hrnečku, vař, pochytat a nacpat zpátky anebo ořezat jako planou jabloň. A tak se nedivte advokátům, co té změti jen využívají, protože klienti (vy sami, milí čtenáři, či politici, či kriminálníci, to přece v naší branži nikdy nehrálo a ani dnes nehraje roli, zejména když se každý čtenář i politik mrknutím oka či vypitím kávy na veřejnosti může hned zítra taky stát kriminálníkem), vy klienti to přece chcete a naším úkolem je vám v té snaze pomáhat. A taky se nedivte soudcům, co pak mají podle těch paskvilů upovídaných soudit. A též se konečně nedivte zákonodárcům a politikům, když přece vy voliči je tlačíte, aby honem zpřísňovali tresty a schvalovali nové a nové báchorky upovídané.
Co je po právu a co protiprávní? To přece už dneska nikdo neví a ani sebelepší právník to s klidným svědomím do žádného právního posudku nenapíše. Právo se rozběhlo z hrnečku a je ho všude na cestě už příliš. Tak se nás na to pořád neptejte a zkuste si propříště odpovědět sami: je fér, co dělám? Je to správně? Anebo je to lumpárna, za kterou se jednou budu smažit v pekle? Anebo jde mi jenom o peníze? Cožpak to sami nevíte? Vykašlete se na zákony, milí spoluobčané. Jezděte vpravo, chovejte se slušně, každého zdravte, lžete co nejmíň, nekraďte a nevražděte se, buďte tolerantní, nesuďte se, mávněte rukou a pitomce kolem sebe nechte žít.
Však ono se časem ukáže, kde byla pravda a jak to bylo. Soudci už to přece dělají dávno. Ti, které dobře znám, ti nejlepší, se ze všech sil snaží každičký den rozhodovat prostě spravedlivě, tak jako kdysi, před dávnými časy. I my advokáti tomu napomáháme. Spravedlnost je přece náš hlavní úkol, a ne se po kolena bořit závějemi pitomého práva a v té kaši hledat jednotlivá slova. Každý z nás celý život hledá spravedlnost. A právo nám v tom jenom někdy pomáhá, a jindy brání.
Psáno pro MFDnes
Daniela Kovářová
Nechcete děti? Běžte do háje.
Tak prý stále více mladých neplánuje plodit děti. Prý kvůli nedostatku bytů (zde a zde) a aby zachránili planetu (zde). Větší nesmysl jsem už dlouho neslyšela.
Daniela Kovářová
Kdo hájí zájmy dětí
Zájem dítěte je nejvyšší metou, kterou si jako zaklínadlo opakují rodiče, rodinní advokáti, opatrovníci i opatrovničtí soudci při každém rozhodování o dětech.
Daniela Kovářová
Mají se ovládat i ženy?
Ze všech stran slyšíme hlučné kritiky a poukazování na údajně nebezpečné chování, kterého se dopouštějí ti děsiví muži: pískají na ženy, nevhodně je okukují, neslušně jim nadbíhají.
Daniela Kovářová
Anticikanismus jako nová politická korektnost
Národy mluví různými jazyky. Pro leckoho je to možná novinka, ale platí to už od dob Babylónské věže. A různé jazyky překvapivě používají pro různé významy různá slova.
Daniela Kovářová
Vše škodlivé pro naše děti
Alkohol, heroin, tabák, kokain, HHC a mnohé další nezdravosti před dětmi zamykáme a trestáme každého dospělého, který je prodává nebo dává dětem.
Daniela Kovářová
Pitomé úvahy nejsou trestným činem
Lidé mají různé nápady, jimiž se pokoušejí vylepšit svět. Některé se ujmou a Parlament je schválí (třeba snížení věkové hranice pro získání jednoho typu zbrojního oprávnění z 21 na 18 let, což právě tuto středu schválil náš Senát)
Daniela Kovářová
Lockdowny a restrikce skončily – zapomeňte
Pandemickou smlouvu sice ještě nikdo neviděl, ale už nyní se Rada EU chlubí, jak by ta chystaná konvence mohla posílit odolnost lidstva vůči budoucím pandemiím (zde).
Daniela Kovářová
Český právní řád a unijní právo
Následující text je pohledem senátorky, která se setkává s právem Evropské unie a s novými legislativními návrhy v každodenním provozu. Bohužel. Implementace jsou totiž skoro nejdůležitější součástí agendy zákonodárců.
Daniela Kovářová
Děti patchworkových rodičů a jejich traumata
Každé druhé manželství se rozvádí, dvě ze tří nesezdaných partnerství se rozpadnou. Dvě třetiny rodičů dnes žijí s jiným partnerem, a vychovávají tak patchworkové děti.
Daniela Kovářová
Jak dál po Istanbulu, aneb „demokracie je jen tehdy, když vyhrajeme my“
Minulý týden český Senát nepodpořil ratifikaci Istanbulské úmluvy. Podle všech ústavních a parlamentních zvyklostí je tím proces ratifikace ukončen a pozice České republiky k této mezinárodní konvenci je odmítavá.
Daniela Kovářová
Kdo tady dezinformuje? Česká televize!
Česká televize miluje „dezinformace“ a „dezinformátory“ a nevynechá žádnou příležitost, aby je (velmi selektivně) pranýřovala. A přitom nedávno sama vyrobila skutečnou lež jako věž a divákům sdělila velkou nehoráznost.
Daniela Kovářová
Já soudce lynčovat nebudu
Možná i vy kroutíte hlavou nad posledními dvěma medializovanými kriminálními kauzami a říkáte si, že je třeba honem něco rázného udělat. Že taková neštěstí a lidské tragédie nelze jen tak přejít.
Daniela Kovářová
Proč jsem nepodpořila ratifikaci Istanbulské úmluvy
Včera jsem společně s dalšími senátory hlasovala proti ratifikaci Istanbulské úmluvy (dále IÚ). Důvody jsem posledních 10 let vysvětlovala ve všech debatách, v mnoha článcích a analýzách a při všech možných příležitostech.
Daniela Kovářová
Když má populace špatné názory
Polovina české populace má názory jako z minulého století, rozčílila se tuhle exministryně Michaela Marksová, která dřív byla sociální demokratkou a dnes je zastánkyní „rovných příležitostí“.
Daniela Kovářová
Jak funguje digitální realita
Český občan chodí normálně do práce, za kterou pobírá plat. Má ale také živnostenský list a čas od času cosi vyfakturuje.
Daniela Kovářová
Proč nechci euro? Přesvědčte mě!
U soudu platí, že kdo požaduje změnu stávající situace, musí unést důkazní břemeno a prokázat, že změna bude pro všechny strany příznivější.
Daniela Kovářová
Jak se oceňují dobrá manželství
Během loňského roku jsem navštívila 12 úžasných párů a prožila s nimi báječné chvíle plné moudrosti a poctivé zkušenosti.
Daniela Kovářová
Nejsme jako … my
Tyhle neochvějné „morální majáky“ žijí mezi námi a pyšní se svou názorovou integritou natolik, že si osobují právo morálně odsuzovat jiné, povyšovat se na ně, nálepkovat je či krutě urážet na všech těch socialistických sítích.
Daniela Kovářová
Konec roku, konec vztahu?
Kolikrát jsem to za svou praxi slyšela. Kolikrát jsem měla rameno mokré od toho, jak se mi kamarádky a klientky svěřovaly. A tak vím, že právě v prosinci je těch smutných zpovědí, stesků a nářků nejvíce.
Daniela Kovářová
Jak netrápit a netrápit se
Tuhle glosu píšu den před Štědrým dnem a dva dny po českém „jedenáctém září“. Veřejnost se rozdělila na ty, co se připravují na zrození Ježíška, chystají salát, balí dárky a těší se na své nejbližší, a na ty druhé.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 189
- Celková karma 31,59
- Průměrná čtenost 2315x