Rodinné právo online dělat nedá

Kolegyně mě upozornila na reklamu mladého pražského kolegy, kterou má na svých webových stránkách. Specializuje se na rodinné právo a své služby za velmi nízké ceny slibuje komplexně dodat online a do 48 hodin.

Jako spisovatel mám obrovskou představivost. Zavírám oči a představuji si, že pan kolega dostane mail od klientky s následující prosbou: „Vážený pane doktore, prosím o návrh na rozvod. Už to s manželem nevydržím, chová se ke mně strašně, nic k němu necítím a v každém případě se chci rozvést. Máme dvě děti, které jsou dosud malé, tak je jasné, že zůstanou u mě. Výživné si představuji ve výši 5000 korun. Z nabídky na vašem webu jsem si vybrala variantu, že mi poskytnete kompletní podklady a doporučení, jak se mám u soudu chovat, ale jinak si vše vyřídím sama, to vše do 48 hodin za 1200 korun. Děkuji a zdravím. Marcela Jonášová.“

Taky dostávám takové maily, tak kolegovi mohu popsat, jak s nimi zacházím a jak se k takovým klientům chovám. Předně si je pozvu do kanceláře, protože mail od klienta nikdy neobsahuje všechny informace, které advokát, jako v tomto případě ke zpracování návrhů na zahájení obou soudních řízení, potřebuje. Jenomže sepsání návrhů ani náhodou není prvním krokem. Tím je úvodní debata s klientkou, která trvá nejméně hodinu, ale velmi často hodiny dvě nebo tři. Nejčastěji klientka první půlhodinu mluví sama a popisuje vlastní verzi rodinného příběhu. Její informace si zaznamenávám, ale takřka nikdy nebývají dostačující. Následuje dialog, v němž jí kladu řadu otázek, které klientku samotnou nikdy nenapadnou. Dalšími dotazy ověřuji, zda jsem klientce správně rozuměla. Pak následují dotazy na děti, abych zjistila, jak na rozpad vztahu svých rodičů reagují. A pak se ptám na manžela, majetek, bydlení, rodinné hospodaření, způsob komunikace a spoustu dalších oblastí a věcí. Poslední otázka směřuje na pokus o dohodu či manželské vyjednávání, a často zjistím, že zatím neprobíhalo. Pak následuje další fáze, v níž klientku informuji o možných cestách, krocích a důsledcích, abychom následně mohly probrat taktiku a strategii a vybrat řešení, které je právě pro ni ideální. Součástí této fáze je podrobná informace o mimosoudním či nesporném řešení, o mediaci, terapii, práci s dětmi apod. V této části velmi často kreslím na papír, používám obrázky a schémata, gesta, příklady, příměry a další pomůcky, které uzpůsobuji slovníku klienta, jeho vzdělání, pracovnímu uplatnění, způsobu vidění světa, náznakům a obrazům, které je schopen pochopit a problému vyjednávání porozumět. Teprve poté společně nalézáme nejvhodnější cestu. Pak se znovu ptá klient a já mu odpovídám.

Tři desetiletí v advokacii mě naučily, že zkracovat fáze nebo je urychlovat či zjednodušovat se nevyplácí. Naopak není výjimkou, když se výše uvedené odehraje ve dvou návštěvách. Klient totiž přichází s vlastními zkreslenými představami o fungování justice, o platném právu a převažující judikatuře a teprve v konfrontaci s realitou a advokátním poučením svůj pohled na řešení koriguje. Rodinné právo je navíc specifickým oborem práva, v němž platí rodičovská odpovědnost, tj. komplex provázaných práv a povinností rodičů směrem k dětem, přičemž advokát není prostým přehrávačem právních norem, či dokonce jejich utajovačem, ale i vykladačem koncepce dětských (participačních) práv. Proto má rodinný advokát vždy na mysli nejen pokyny svého klienta a jeho přání, ale též práva nezletilých dětí na oba rodiče a jejich vliv na výchovu dětí. Jak plyne z dikce § 16 odst. 1 zákona o advokacii, advokát se řídí pokyny a zájmy klienta jen za podmínky, že jsou oprávněné. O neoprávněnosti jeho pokynů či přání jsem povinna klienta poučit a jeho úmysly korigovat. Pokud bude v protiprávních pokynech a přáních pokračovat, musím ho jako klienta odmítnout. Efekt výměny pohledů na věc je dvojího druhu: mezi advokátem a klientem vzniká vztah, který je nezbytný pro další spolupráci. Klient o slovech advokáta přemýšlí a velmi často se jeho pohled na věc pod vlivem slyšeného mění. Přijímá, byť někdy nerad, že věc není tak jednoduchá, jak původně předpokládal, že dosažení jeho prvotního cíle není tak jasné, jak si na počátku přál. Není-li naprosto odmítavý, pochopí po správném poučení, že cesta dohody je v rodině jedinou schůdnou a dlouhodobě efektivní. Uvědomí si také, co sám advokát již v době jeho první návštěvy ví: že ostrý konflikt vždy odnese dítě, zatímco každá rodinná dohoda je lepší než vypjatý spor.

Výše uvedenou diskusi advokáta a klienta je podle mého názoru nejlepší vést osobně, z očí do očí, protože jiná forma má vliv na srozumitelnost a pochopení. Mohu pozorovat klientovy pohyby a mimiku jeho obličeje, která mi přináší více informací než slova, která vypouští z úst. V době koronakrize jsem podobně jako většina kolegů poskytovala právní pomoc po telefonu či za pomocí elektronických prostředků a dálkově přenášeného obrazu. Všichni jsme se snažili výpadek osobní komunikace nahradit, jak to jen bylo možné, ale stoprocentně je to vyloučené. Chápu, že někteří klienti v zahraničí či v karanténě nemají jinou možnost, nicméně stojím si za tím, že výše uvedené, včetně komplexního poučení, nastínění strategie i taktiky dalších kroků v rodině, není do 48 hodin možné. Některé kroky, jež klient učiní, totiž nejdou vzít zpět, některá jednání uzavření dohody vyloučí nebo minimálně zkomplikují. Možná ctěný kolega zapomněl na čl. 10 odst. 8 etického kodexu, podle něhož se advokát vždy snaží o finančně nejefektivnější řešení sporu a klientovi ve vhodném okamžiku doporučí pokus o mimosoudní řešení. Je jeho reklama jenom podbízivá, anebo taky klamavá a nemravná?

Mládí je netrpělivé a online advokacie má dnes zelenou. Jistě existují obory práva, v nichž je třeba rychle stihnout lhůtu, podepsat plnou moc a zasednout k počítači, aby podání mohlo odejít ještě tentýž den. Sluší se pravdivě konstatovat, že návrh na rozvod nebývá tím, u něhož se spěchá. Proto opakuji, že rodinné právo se do 48 hodin a online dělat nedá. Minimálně ne kvalitně a podle platného práva, a to nejen advokátního.

Věřím, že ctěný kolega k tomuto závěru dříve či později také dojde.

Psáno pro Advokátní deník