Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Když dítě řekne NE...

11. 11. 2015 10:52:27
Hovořit o právech dětí je dnes moderní a velké kauzy opanující veřejný prostor zrcadlí postoje čtenářů, kteří v nich hledají vlastní rodičovské zkušenost.

Pojďme se nyní podrobněji podívat, zda má dítě právo na názor, zejména ve světle nejnovějšího rozhodnutí Ústavního soudu.

Rodiče mají povinnost zjišťovat názor dítěte

Občanský zákoník dnes po vzoru Úmluvy o právech dítěte ukládá rodičům, aby dítěti před každým rozhodováním, které se týká jeho zájmu, sdělili vše potřebné, aby si mohlo vytvořit vlastní názor o dané záležitosti a rodičům jej mohlo sdělit. Spodní věkovou hranici zákon naštěstí nestanoví. Jak řekl psycholog Jeroným Klimeš v diskusi o právu rodiny pořádané v rámci Pražského právnického podzimu, dítě do šesti let sice může názor mít, každé dvě hodiny však bude jiný. Naopak o dítěti starším dvanácti let zákon soudí, že je schopno informaci přijmout, vytvořit si vlastní názor a tento (rodičům či soudu) sdělit. A nyní se podívejme, co jsme si tou právní normou natropili.

Jak důležitý je názor dítěte

Názoru dítěte věnují rodiče náležitou pozornost, říká zákon a většina čtenářů nejspíš utrousí: ještě že tak! Nemusí tomu tak být navždy, neboť při tvorbě nového občanského zákoníku tvůrci zvažovali i verzi, podle níž by rodiče (či soud) museli názor dítěte respektovat. Šedivá je ovšem teorie a věčně zelený stroj života, a fungující rodina se spoutat rodinným právem příliš nenechá. Nejspíš o něm většina rodičů ani neví, i když některé věci běžně s dětmi konzultuje (barvu svetru, chuť zmrzliny nebo výběr animovaného filmu) na rozdíl od jiných, v konečném důsledku na dítě dopadajících (hypotéka, výpověď z práce či dovolená). A tak se výše citovaná povinnost použije zejména v soudním řízení, nejsou-li rodiče schopni se domluvit.

Kdo dítě zmanipuluje, ten vyhrál

V zájmu objektivity nutno říci, že rozumných rodičů je většina, nicméně i zde platí Paretovo pravidlo, a tak 20 % hádavých dvojic zabírá 80 % času i sil opatrovnického soudce a kouřovou clonou povyku vzbuzuje u veřejnosti klamné zdání, že těch, co se nedohodnou, je většina. Nejčastějšími soudními spory, v nichž soud zjišťuje názor dítěte, je úprava styku s otcem a střídavá péče. K obojímu se opakovaně vyjadřoval Ústavní soud i Evropský soud pro lidská práva, oba potvrzujíce, že otec má právo na styk s dítětem i na účast na jeho výchově. Až do nedávné doby byla přání otce i přání dítěte vcelku vyvážená – a každý soud klopotně nalézal rovnováhu mezi oběma právy. Zejména proto, že u rozhádaných rodičů je běžné, že oba dítětem manipulují. Ti hloupější explicitně slovně, ti chytřejší podvědomě a neverbálně. A tak se s postupujícím sporem ze slabého dítěte stává neurotický jedinec a ze silného nezletilého pokrytec.

Korektivem je zájem dítěte

Nejtěžší úkol pak má opatrovnický soudce. Musí rozhodnout podle nejlepšího zájmu dítěte, čímž se však vždycky ohání každý rodič, ačkoliv mu mnohdy nejde o dítě, ale o výhru v bitvě. Minulý týden však Ústavní soud zveřejnil přelomový nález z 13. října letošního roku (sp. zn. III. ÚS 2462/14), podle něhož má dítě právo říci, že se nechce stýkat s tatínkem. V takovém případě nelze dítě ani matku nutit ke styku ani ke střídavé péči. V posuzované věci bylo dítěti třináct let a Ústavní soud konstatoval, že odmítá-li otce, nelze pokutami nutit matku, aby ho přiměla k uskutečnění styku. Výchovné působení rodiče na dítě by totiž nemělo překročit racionální mez. „Pokud dítě rodiče odmítá, musí soud reflektovat jeho názor a výkon rozhodnutí či pokuty se nesmějí stát nástrojem násilné změny projevů osobní vůle nezletilého. Pokud nelze dítě výchovou přesvědčit, že má jít k otci, nelze je nutit ke splnění této povinnosti všemi dostupnými prostředky.“

Logické, nemyslíte? Matky, nezletilí, ochránci práv dětí i opatrovničtí soudci nejspíš zajásají. Otcové i my ostatní máme o čem přemýšlet – třeba o tom, k čemu je rodinné právo, a že lásku dítěte nelze získat zákonem ani soudním rozhodnutím.

Lidové noviny 11. 11. 2015

Autor: Daniela Kovářová | středa 11.11.2015 10:52 | karma článku: 12.74 | přečteno: 1270x

Další články blogera

Daniela Kovářová

Že by stát vládl i rodině?

Filozof Jean Jacques Rousseau kdysi napsal, že nejstarší přirozenou společností je rodina. V ní se člověk zrodí, ona jeho život nejvíce ovlivňuje a právě k ní se v nejhorších chvílích obrací očekávaje pomoc.

1.7.2017 v 8:23 | Karma článku: 28.88 | Přečteno: 769 | Diskuse

Daniela Kovářová

O svatbě politika a návratu k tradicím

Andrej Babiš se bude ženit. Po dvacetiletém soužití a dvou dětech si vezme svou přítelkyni Moniku za manželku.

13.4.2017 v 9:05 | Karma článku: 20.94 | Přečteno: 764 | Diskuse

Daniela Kovářová

Děti manželské v. nemanželské

Čas vše mění, a co platilo včera, dnes už platit nemusí. Byly doby, v nichž byla svobodná matka ostouzena a její potomci řádnou společností přehlíženi a diskriminováni.

29.3.2017 v 9:44 | Karma článku: 25.31 | Přečteno: 1272 | Diskuse

Daniela Kovářová

Cesty, jež ze šlamastyk nevedou

Před několika dny jsme zjistili, že navzdory přísným zákonným opatřením nevýhodné půjčky nezmizely a věřitelé s dlužníky rychle nalezli triky, jak nedávno přijatou právní úpravu obejít.

19.3.2017 v 15:31 | Karma článku: 19.18 | Přečteno: 509 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Helena Vlachová

Rodiče a děti

Děti tak rychle dospějí, vylétnou z hnízda a bývají rády, že jsou samostatné. To je bezesporu můj případ

22.7.2017 v 7:19 | Karma článku: 6.28 | Přečteno: 117 | Diskuse

Milan Radek

Co dokážou zubožené menšiny které emigrují za lepším životem

Poté co Španělé a Portugalci dobyli ty civilizované národy v Americe, a Angláni se museli spokojit s divochy, tak zubožení Evropaně si to našněrovali do Ameriky. Území kde dnes leží USA bývalo obydleno kulturami které neviděly

22.7.2017 v 0:15 | Karma článku: 37.03 | Přečteno: 1435 | Diskuse

Jana Slaninová

Burácející kina

V době, kdy moje o dva roky mladší ségra byla "mazák", protože už chodila na základce do první třídy, na zahradě u babičky zakopla o skleničku a jak pád nemohla vybrat, ještě na ni dupla.

21.7.2017 v 20:02 | Karma článku: 11.14 | Přečteno: 413 | Diskuse

Pavel Hruban

Blahoslavený Hroznata

V letošním roce uplynulo 800 let od smrti blahoslaveného Hroznaty, člena premonstrátského řádu a patrona plzeňské diecéze.

21.7.2017 v 16:49 | Karma článku: 9.32 | Přečteno: 233 | Diskuse

Lucie Pražáková

Damiánův zápisník

Mívali jsme černého kocoura, říkali jsme mu Damián. Damián již několik let prohání se svojí tříbarevnou kamarádkou Lindou duhové myšky v kočičím nebi, před nedávnem jsem však ve sklepě mezi starými krámy našla jeho zápisník.

21.7.2017 v 15:47 | Karma článku: 12.44 | Přečteno: 178 | Diskuse
Počet článků 39 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1996

Advokátka a spisovatelka

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.