Tajemství novinářská (a jiná)
Doba Odhalená
Ale časy se mění a o tajemství dnes nikdo nestojí. Vše musí být zbaveno oblečení, špíny, mikrobů, ba i přirozené vůně či pachu, vydrhnuto a vydezinfikováno, sterilizováno, rozkrájeno na vzorky schopné vejít se pod sklíčko mikroskopu a rozebráno na prvočinitele, vyvěšeno na nástěnce, posláno mailem, zveřejněno na Facebooku nebo minimálně někde na cloudu uloženo s verifikovaným a autorizovaným přístupem. Ruku v ruce s pokrokem každým rokem narůstá množství paragrafů, ukládajících povinnost oznamovat (podezřelé obchody, byť už slovo „podezřelý“ je relativní), zveřejňovat (platy zaměstnanců, ačkoliv slušný člověk o penězích nemluví), upozorňovat (zloděje na kamery instalované na ochranu proti nim a volajícího, že jeho hovor bude monitorován) a informovat (manžela o nejtajnějších plánech a zůstatcích na účtech, děti o biologických rodičích a ty adoptované o podrobnostech osvojování).
Dříve mohli mladíci pod oblečením dívek tušit jejich ladné křivky, představovat si a snít, zatímco dnes v Době Odhalené je nahé maso na každém rohu, v každou denní dobu na obrazovce a na bilbordech kolem cest bez závoje, bez tajemství a bez přitažlivosti. Poté, co jsme zakázali manželská a rodičovská tajemství, přichází na řadu poslední čtyřka, která nám v tomto světě ještě zbyla neodhalená. Někdy se jí také říká mlčenlivost: zpovědní, lékařská, novinářská a advokátní.
Novinář v očích policie sprostým podezřelým?
Začneme tajemstvím novinářským a shrnutím věcí právě zjištěných: novináři napsali reportáž, popisující pletichy s veřejnými financemi, přičemž utajili informátora, který jim k článku poskytl podrobnosti. Po zveřejnění článku se rozeběhlo vyšetřování, a protože novináři odmítli prozradit svůj zdroj, začala policie odposlouchávat jejich telefony. Vskutku s nadšením bych si přečetla žádost policie o povolení odposlechů a odůvodnění soudce, který je povolil. Ustanovení § 88 a 88a trestního řádu (mimochodem v novelizovaném znění jde o jedenáct odstavců!) totiž stanoví podrobné požadavky, které musejí být u odposlechů dodrženy. Těmi hlavními jsou zvlášť závažný zločin a důvodný předpoklad (= opravdu hodně velká pravděpodobnost), že odposlechem budou získány významné skutečnosti, které nelze zjistit jinak. Předpoklad, že by novinář mohl znát skutečnosti významné pro trestní řízení a neuvést je v článku, je stejný jako požadavek odposlouchávat všech deset milionů občanů této země, protože někdo z nich by patrně mohl nějaké významné skutečnosti o čemkoliv vědět. Tím spíš, že policie má pro vyšetřování podstatně lepší předpoklady, materiální i technické vybavení a zákonné povolení než kterýkoliv novinář.
Po letech advokátní praxe si bohužel dovedu představit, jak se s odposlechy zachází, ačkoliv by měly být spolehlivě uchovány a chráněny před zneužitím. V zemi, v níž se den po výslechu objeví jeho plný text na internetu, o erotických hovorech ani nemluvě, lze o spolehlivé ochraně důvodně pochybovat.
Odposlech, který nepřinese nic užitečného pro trestní řízení, se označuje jako jalový a zákon policii ukládá povinnost jej nejen zničit, ale také vyrozumět osobu, která byla zbytečně odposlouchávána. Ačkoliv je ročně povoleno 9000 odposlechů, lidé neprávem „jalově“ odposloucháváni nejsou vyrozumíváni prakticky vůbec, z čehož plyne, že se podrobná zákonná úprava odposlechů příliš nedodržuje. A tak policii zůstávají tisíce hodin soukromých rozhovorů, na jejichž použití či „využití“ nechci radši ani pomyslet.
I advokát už je podezřelý
Podobná mračna se stahují nad advokáty. Ačkoliv trestní řád výslovně zakazuje odposlouchávat telefonické hovory klienta a jeho advokáta, velmi často je zákon porušován. Také není výjimkou, pokud policie, neschopná opatřit důkazy proti obžalovanému, začne stíhat jeho obhájce vedena nadějí, že se z advokátního spisu cosi kompromitujícího zjistí. A tak se množí žádosti policie o domovní prohlídky advokátů a jejich kanceláří, domácností, počítačů, serverů. Koneckonců i proto před nedávnem vznikla Unie obhájců, která se výše uvedenými tématy míní zabývat.
A tak si nalijme čistého vína: že trestní stíhání je od dávných dob hrou, v níž někdy vítězí stát a jindy obžalovaný, si policejní orgány asi odmítají přiznat. Někdy jsou prostě důkazy jasné, svědků spousta a pachatel se přizná. Nebo jindy k pachateli vede souvislá řada nepřímých důkazů a logických řetězení. A občas zůstane jen podezření bez důkazů, a pachatel nepotrestán odchází středem. Trestní právo totiž stojí na principu, podle něhož lépe deset viníků na svobodě, než jeden nevinně odsouzený za mřížemi, a pokusy policie opatřit důkazy nezákonně ji srážejí na úroveň zločinců. Od nezákonně získaných důkazů je totiž jen krůček k opatřování důkazů, které žádnými důkazy nejsou, zatímco vykradený sklep či odcizené kolo se nikdy nevyšetří. A pak, světe, div se, že důvěra veřejnosti v policii se blíží bodu mrazu.
Psáno pro Lidové noviny
Daniela Kovářová
Nechcete děti? Běžte do háje.
Tak prý stále více mladých neplánuje plodit děti. Prý kvůli nedostatku bytů (zde a zde) a aby zachránili planetu (zde). Větší nesmysl jsem už dlouho neslyšela.
Daniela Kovářová
Kdo hájí zájmy dětí
Zájem dítěte je nejvyšší metou, kterou si jako zaklínadlo opakují rodiče, rodinní advokáti, opatrovníci i opatrovničtí soudci při každém rozhodování o dětech.
Daniela Kovářová
Mají se ovládat i ženy?
Ze všech stran slyšíme hlučné kritiky a poukazování na údajně nebezpečné chování, kterého se dopouštějí ti děsiví muži: pískají na ženy, nevhodně je okukují, neslušně jim nadbíhají.
Daniela Kovářová
Anticikanismus jako nová politická korektnost
Národy mluví různými jazyky. Pro leckoho je to možná novinka, ale platí to už od dob Babylónské věže. A různé jazyky překvapivě používají pro různé významy různá slova.
Daniela Kovářová
Vše škodlivé pro naše děti
Alkohol, heroin, tabák, kokain, HHC a mnohé další nezdravosti před dětmi zamykáme a trestáme každého dospělého, který je prodává nebo dává dětem.
Daniela Kovářová
Pitomé úvahy nejsou trestným činem
Lidé mají různé nápady, jimiž se pokoušejí vylepšit svět. Některé se ujmou a Parlament je schválí (třeba snížení věkové hranice pro získání jednoho typu zbrojního oprávnění z 21 na 18 let, což právě tuto středu schválil náš Senát)
Daniela Kovářová
Lockdowny a restrikce skončily – zapomeňte
Pandemickou smlouvu sice ještě nikdo neviděl, ale už nyní se Rada EU chlubí, jak by ta chystaná konvence mohla posílit odolnost lidstva vůči budoucím pandemiím (zde).
Daniela Kovářová
Český právní řád a unijní právo
Následující text je pohledem senátorky, která se setkává s právem Evropské unie a s novými legislativními návrhy v každodenním provozu. Bohužel. Implementace jsou totiž skoro nejdůležitější součástí agendy zákonodárců.
Daniela Kovářová
Děti patchworkových rodičů a jejich traumata
Každé druhé manželství se rozvádí, dvě ze tří nesezdaných partnerství se rozpadnou. Dvě třetiny rodičů dnes žijí s jiným partnerem, a vychovávají tak patchworkové děti.
Daniela Kovářová
Jak dál po Istanbulu, aneb „demokracie je jen tehdy, když vyhrajeme my“
Minulý týden český Senát nepodpořil ratifikaci Istanbulské úmluvy. Podle všech ústavních a parlamentních zvyklostí je tím proces ratifikace ukončen a pozice České republiky k této mezinárodní konvenci je odmítavá.
Daniela Kovářová
Kdo tady dezinformuje? Česká televize!
Česká televize miluje „dezinformace“ a „dezinformátory“ a nevynechá žádnou příležitost, aby je (velmi selektivně) pranýřovala. A přitom nedávno sama vyrobila skutečnou lež jako věž a divákům sdělila velkou nehoráznost.
Daniela Kovářová
Já soudce lynčovat nebudu
Možná i vy kroutíte hlavou nad posledními dvěma medializovanými kriminálními kauzami a říkáte si, že je třeba honem něco rázného udělat. Že taková neštěstí a lidské tragédie nelze jen tak přejít.
Daniela Kovářová
Proč jsem nepodpořila ratifikaci Istanbulské úmluvy
Včera jsem společně s dalšími senátory hlasovala proti ratifikaci Istanbulské úmluvy (dále IÚ). Důvody jsem posledních 10 let vysvětlovala ve všech debatách, v mnoha článcích a analýzách a při všech možných příležitostech.
Daniela Kovářová
Když má populace špatné názory
Polovina české populace má názory jako z minulého století, rozčílila se tuhle exministryně Michaela Marksová, která dřív byla sociální demokratkou a dnes je zastánkyní „rovných příležitostí“.
Daniela Kovářová
Jak funguje digitální realita
Český občan chodí normálně do práce, za kterou pobírá plat. Má ale také živnostenský list a čas od času cosi vyfakturuje.
Daniela Kovářová
Proč nechci euro? Přesvědčte mě!
U soudu platí, že kdo požaduje změnu stávající situace, musí unést důkazní břemeno a prokázat, že změna bude pro všechny strany příznivější.
Daniela Kovářová
Jak se oceňují dobrá manželství
Během loňského roku jsem navštívila 12 úžasných párů a prožila s nimi báječné chvíle plné moudrosti a poctivé zkušenosti.
Daniela Kovářová
Nejsme jako … my
Tyhle neochvějné „morální majáky“ žijí mezi námi a pyšní se svou názorovou integritou natolik, že si osobují právo morálně odsuzovat jiné, povyšovat se na ně, nálepkovat je či krutě urážet na všech těch socialistických sítích.
Daniela Kovářová
Konec roku, konec vztahu?
Kolikrát jsem to za svou praxi slyšela. Kolikrát jsem měla rameno mokré od toho, jak se mi kamarádky a klientky svěřovaly. A tak vím, že právě v prosinci je těch smutných zpovědí, stesků a nářků nejvíce.
Daniela Kovářová
Jak netrápit a netrápit se
Tuhle glosu píšu den před Štědrým dnem a dva dny po českém „jedenáctém září“. Veřejnost se rozdělila na ty, co se připravují na zrození Ježíška, chystají salát, balí dárky a těší se na své nejbližší, a na ty druhé.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 189
- Celková karma 31,59
- Průměrná čtenost 2315x